20. května 2015

Jezevci



V dubmu 2013 jsem tu psal o nalezené mršině jezevce u silnice, kde ho asi srazilo auto.

Místní chalupáři říkají, že jezevci jsou tu běžní. Jezevec je dosti velké zvíře, váží až 20 kg. Ale uvidět ho není běžné. On si totiž vyhrabává nory i deset metrů dlouhé a v hloubce pod 1 m, kde tráví většinu dne.  Nory mívají nejméně dva východy a jsou vícegenerační, takže nora existuje desítky let. Můžeme si vzpomenout na jeden z filmů s Homolkovic rodinou, kde myslivci dělali zkoušky psů-norníků, kteří jsou cvičeni na vyštvání jezevců či lišek z jejich doupat.
  Aktivní je až noci, kdy se vydává za potravou. Protože je všežravec, tak na jaře se živí kořínky, vyhrabává mraveniště a vosí či čmeláčí hnízda nebo se prohrabává k dešťovkám. Na podzim konzumuje spadané ovoce. Ovšem nepohrdne i drobnými hlodavci, žábami nebo ještěrkami.

Má své rajony a je vytrvalý. Před pár lety se nám na zahradu podhrabal pod plotem. Když jsem průlez zasypal a vyložil kamením, byla pro něj hračka vše opět v noci vyházet a stejnou cestou zase vtrhnout na naši zahradu.

 
V současné době se potvrzuje jeho jarní zájem o hmyz, protože v naší blízkosti jsme během dvou dnů našli dně rozhrabaná mraveniště. Jedno bylo v zpuchřelém prožraném pařezu. Jezevčí aktivitu dokazuje připojená fotografie.


Ale i jiná zvířata se tady potulují. Říkal nám chlapík, co má pronajatou zdejší honitbu, že na sněhu na Suchém vrchu v zimě našli vlčí stopy. Protože tiskem proběhly fotky vlků z míst kousek od Máchova jezera a vzhledem k tomu, že vlk proběhne za den i 60 km, jsme tady v dosahu.

13. května 2015

Do Prahy je cesta dlouhá ....



V současnosti je jedna z cest z Prahy na naše chalupy zkomplikovaná. Je to cesta z Jestřebí "údolíčkem" do Mělníka. Silnice z Dubé do Jestřebí je totiž uzavřená a veškerá doprava vede oklikou přes Doksy. Kromě toho je na několika místech v údolíčku doprava kyvadlově řízena světly.
Není proto divu, že někteří chalupáři, ještě v pracovním režimu, hledají pro víkendové jízdy na chalupu jinou cestu.
O možnostech silničního spojení Praha - Cvikovsko jsem tu psal v ..listopadu 2007. Tehdy byla k dispozici výše zmíněná cesta pře Mělník do Jestřebí nebo cesta přes Mladou Boleslav. Tam bylo několik možností - po R10 až do Mnichova Hradiště a pak přes Mimoň a Jablonné nebo odbočit už v Mladé Boleslavi a projet napříč Bělou pod Bezdězem do Kuřívod a zase na Mimoň. Ovšem už dva roky je ta krátká spojka přes Bělou uzavřená (sesun půdy) a projíždět celou Bělou je nešikovné. Proto se v poslední době často využívá jízda z Mladé Boleslavi s odbočením v Doksech na Mimoň a dál opět na Jablonné.
  Ti, co bydlí  na severu nebo ve středu Prahy, si v polední době našli novou cestu přes Roudnici nad Labem.  V Zahrádkách se odbočí na silnici 15 (cestu zde lze  zkrátit ještě o kousek tak, že se odbočí doprava po okresce ještě před Zahrádkami) a pokračuje se přes Kravaře na obchvat Úštěku, v Liběšicích se odbočí na silnici 240 a kolem chmelnic se přes most přijede do Roudnice.  Po projetí Roudnicí (pěkně upravené náměstí s okolím) se rychle dostaneme na dálnici D8 a po ní se rychle dojede do Prahy. Kilometrově to úspora není, ale spojovací silnice ze Zahrádek do Roudnice je sice dost zatáčkovitá /vede lesnatou krajinou), ale  je celkem prázdná a dálnice zase rychlá. Po pravé straně mezi Kravařema a Úštěkem uvidíme zříceninu hradu Ronov a poutní kostel Kalvarie (na obrázku).

Změna je život aneb všechny cesty vedou do Prahy. Zkuste to a šťastnou cestu.

5. května 2015

Chalup bývalo mnohem víc ….



Pokud se podíváme na čísla popisná našich chalup, uvidíme, že v Trávníku končí číslem 90 a v Naději číslem 85.  Číslování domů zavedla císařovna Marie Terezie, provádělo to vojsko tak, že prostě se domy označili křídou číslem (psal jsem o tom v červenci 2010). Číslování stávajících domů se udělalo tak, jak se obcí procházelo, obvykle od nejdůležitější budovy (v Trávníku to zřejmě byla hospoda). Později se zavedly tabulky a přidávala se další čísla podle pokračující výstavby. Nejvyšší číslo popisné určovalo i počet budov v obci.  Ovšem pokud si sečteme existující chalupy, zjistíme, že jich je v obou našich vesnicích mnohem méně. V Trávníku stojí jen 57 chalup a v Naději jen 48 chalup.

Po odsunu původních obyvatel řada chalup už totiž nové majitele nedostala, budovy chátraly a podle záznamů v Okresním archivu Česká Lípa došlo na konci padesátých let k jejich demolici. Ale nejen neobydlené chalupy zmizely, někteří noví obyvatelé své chalupy doslovně vybydleli, MNV je pak nastěhoval do další chalupy a tu vybydlenou nechal zbourat. Tak skončila například někdy v r. 1966 v Trávníku chalupa s původním čp. 19 a ta následně přidělená s čp. 51 jen tak tak nedopadla stejně. Dříve než došlo k úplné devastaci, byl dotyčnému soudruhovi přidělen byt ve Cvikově.



Vzpomínám si na léto roku 1947, kdy jsem s rodiči putoval pěšky po Šumavě. Tam to se zabydlením opuštěných chalup bylo ještě horší než ve zdejším kraji a tak třeba ve vesnici Horní Vltavice byly tehdy jen domy s vytřískanými okny. které byly  nacpány senem.  To tam tehdy sklízeli brigádníci z vnitrozemí (vzpomenete si na film Trampoty oficiála Tříšky?).



Projdeme-li vesnicemi dnes, musíme uznat, že ty zbylé chalupy nejsou jen zachovány, ale jsou většinou – podle finančních možností majitelů -  i výrazně zvelebovány.  Za socíku došlo na sekání trávníků kolem chalup, dělaly se nátěry z levných zdrojů – vyjetým olejem nebo přemístěnými barvami, stavěly se ploty, do studen se dávala čerpadla a suché záchody se nahrazovaly žumpami a septiky.

Dnes mají chalupy nové střechy, zděné části mají nové omítky, původní okna jsou měněna za okna s vakuovými skly.  Většina chalup má ústřední topení z kotlů.  Kdyby se topilo jen dřevem, bylo by to dobré, ale často se topí čmoudivým uhlím, naštěstí dnes už nikoliv polským. Jen výjimečně se objeví automatické topení peletkami nebo dokonce s tepelným čerpadlem. Septiky u některých chalup nahradily čističky odpadních vod.   
 
Novinkou je opískování zašlých trámů roubenek, jak vidíme na jedné chalupě v Naději. 



Vzniklo i pár nových chalup. Ačkoliv v územním plánu Cvikova (a i v materiálech CHKO Lužické hory) je stanoveno pro novou zástavbu, že má být realizována na parcelách se zbořeništi původních chalup (a těch je, jak jste si mohli přečíst výše, velká řada), nebývá to dodržováno a na připomínky našich chalupářů se nám ze strany cvikovského zastupitelstva dostává jen mlčení. K těm novým roubenkám ještě pár slov – někdy ta nová roubenka vzhledem odpovídá spíše slovenské roubené salaši než místnímu typickému podstávkovému domu. A ty se dají vzorně upravit (třeba i výměnou trámů, jak jsem o tom psal v únoru 2007) nebo postavit nové (problém dokladuje připojený obrázek).

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]