22. února 2015
Do kopce a s kopce
Na podzim si kdosi pochvaloval, jak se na Šumavě jezdí
dobře na kole, prý jsou tam jen pozvolné stoupáky a sjezdy. A nejlepší je to
prý u Třeboně (tam co pasou ty koně).
Podíval jsem se na vrstevnicovou mapu našeho okolí a
skutečně je to u nás samý kopec a samé údolíčko. I když ... třeba stoupání v Trávníku od staré
hospody k penziónu U Naděje je jen o 10 m (a přesto jistí "kolaři"
prý radši z kola slezou).
To velikonoční koledníci to mají náročnější (!). Od srazu
na otočce musí k naší kopečkářce vHance vystoupat celých 50 m (ještě že se to
chodí oklikou kolem Eduardovy hájovny). A pak následuje sešup až o 70 výškových
metrů do nejdolejšího Trávníka. Následující pochod do Naděje představuje jen
kolísání o plus minus 10 m kolem vrstevnice 400 m n.m.
Často v zimě sledujeme stav sněhu podle web kamer v Dolní
a Horní Světlé. Při telefonické kontrole do Trávníka často zjistíme, že kamery
ukazují víc sněhu než u nás. Není divu, naše otočka má nadmořskou výšku 400 m
(náměstí ve Cvikově jen 370 m n.m.), ale kamera poblíž Celnice v Dolní Světlé
je ve výšce 480 m a kamera u chaty Lužanka na Horní Světlé je dokonce ve výšce
560 m n.m.
Kopce kolem nás asi známe. Nejbližší je Zelený vrch s 586
m e.m. a je dokonce vyšší než Trávnický vrch s571 m n.m. Tři nejvyšší "hory" jsou Luž se 793
m, Hvozd se 750 m a Klíč se 759 m.
No a ještě orientačně určité cíle vycházek - hostinec u 3
lip 375 m n.m. (ale přes kopeček nad Antonínovým
údolím), restaurace na Vyhlídce na Valech 530 m n.m., chata Pod Luží 660 m n.m. a Stará hospoda na křižovatce
v Dolní Světlé 460 m n.m.
Dóbro došli!
15. února 2015
Jak se žilo na chalupě v devatenáctém století
V listopadovém článku o podstávkovývh chalupách jsem se zmínil, že tam byl i popis života na chalupě v době, kdy skončila robota.
Od středověku
bylo u nás na venkově nevolnictví, tedy
závislost na majiteli panství, povinnost pracovat na panském (/robota) a
souhlas vrchnosti s osobními záležitostmi
nevolnických rodin (svatby, přestěhování, náboženství a p.). Svobodní byli obyvatelé měst
a také noví obyvatelé pohraničí, kde měl král zájem na obydlení území a podporoval
přistěhovalectví z Německa.
Patent císaře Josefa II. o zrušení nevolnictví (1781)
se týkal především omezení svobody pohybu, lidé zůstávali poddanými. Znamenalo
to, že i nadále vyřizovali úřední agendu přes vrchnostenskou kancelář, poddanské
grunty zůstávaly vlastnictvím vrchnosti a jejich držitelé robotovali.
Poddanství, a tedy robota, bylo
zrušeno teprve roku 1848. Zároveň se poddanské grunty staly
skutečným vlastnictvím sedláků.
v té době
vypadal život na našem venkově nějak podobně, jak to popíši v následujícím
textu. Nevím, jestli po přečtení nebudou naše manželky říkat "vidíš",
protože žena na chalupě se zřejmě musela už od úsvitu hodně otáčet.
Žena vstávala
s kohoutím zakokrháním. Zatopila a postavila na plotnu hrnec s vodou,
oškrabala brambory, uvařila je a rozmačkala, smíchala s moukou a vejci a
udělané placky upekla na plotně. Na pánvi s kousky loje usmažila pár vajec a do
hrnce s vařící vodou dala hrst bylinek na čaj.
Mezitím vstal
otec, posnídal placky, vaječinu a čaj, zbytky s několika krajíci chleba si
zabalil do šátku a odešel do práce (na panské nebo do lesa či na pole).
Máma vzbudila
děti, dala jim placky a čaj, dala krávě, kozám či králíkům krmení a podojila
je. Pak sama zaběhla do vesnice na trh (něco koupit, něco prodat). Děti šly do
školy.
Matka se
vrátila z trhu, znovu zatopila a udělala oběd. Byla to obvykle polévka (často
mléčná), zelí a brambory.
DPo obědě šly
děti nasekat trávu na krmení, matka sebrala z ranního mléka smetanu a dala ji do
hliněného hrnce.
Pak šla
okopat políčko s brambory a děti šly s
krávou či kozami na pastvu.
Otec se k
večeru vrátil domů, naštípal dříví na druhý den a všichni povečeřeli polévku a
brambory, omaštěné rozpuštěným lojem, připíjelo se podmáslím.
Pak proběhlo
večerní krmení a dojení dobytka . Nakonec se rodina sesedla u stolu a kamen,
otec porozprávěl, co je nového, máma pověděla dětem pohádku a všichni šli
docela brzy spát. Otec chodíval do hospody jen v sobotu.
Maso bylo v
chudších rodinách jen o svátcích a často to byl králík z vlastního chovu. V jedné knize J. Š. Baara se uvádí, že na selském
stole byly vejce, tvaroh a máslo, kroupy a krupice a peklo se o z pšeničné i ječné
mouky, jedl se hrách a čočka, proso, ze zelenin mrkev a zelí. Lahůdky pro děti - to byly švestky, hrušky,
jablka nebo křížaly.
8. února 2015
Doba se mění (a my s ní)
Na Trávnicko- nadějském zpravodaji je článek
který popisuje změny a zániky chalup v Antonínově údolí v Naději.
Tak znovu mohu upozornit, že vesnice na Cvikovsku zachránili
chalupáři (dříve nazývaní krapet hanlivě rekreanti). Za socíku šlo o údržbu,
natírání dřevených konstrukcí, opravy plotů - hlavně pomocí
"přemístěného" materiálu, tehdy v tak zvaném socialistickém
vlastnictví.
Jak se změnila doba, chalupáři zestárli, zlepšily se i jejich
majetkové poměry a tak se ta údržba chalup změnila na jejich přebudovávání
včetně zahrad. V současné době vidíme, že malé stavební firmy ze Cvikova mají
celkem trvalý příjem z těchto aktivit. Vyměňují se střechy, zatepluje se, z
kamen se přechází na kotle, vytápějící celou chalupu (a někdy vytvářející i ochrannou
kouřovou clonu chránící dům topičky proti bombardování) a první buclatější vlašťovky
využívají i tepelná čerpadla.
Využívá se i dálkové zapínaní ohřevu na chalupě pomocí
mobilního telefonního připojení (nebo pomocí zápalek v rukou ochotného souseda,
který k těm zhýčkaným Pražákům zajde zatopit).
Zkrášluje se i okolí
chalup. Vysokou trávu v zahradách, kterou
nám kdysi sekali poslední starousedlíci pro své králíky, dnes likvidují
motorové či dokonce traktorové sekačky a trávníky jsou doplňovány
rododendronovými zátišími, skalkami a bazény. Doufejme, že politici své
globální spory nezaženou tak daleko, abychom si na zahrádkách museli pěstovat
brambory a nedostatkovou zeleninu!
Pokud je dostatek sněhu, je na chalupách čilý ruch i v zimě
oproti starým časům, kdy se v říjnu zazimovalo a přijelo se až na velikonoce.
Přidávám pár obrázků - kdysi a nyní - na dokreslení změn.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]