19. prosince 2018

Vánoční



15. prosince 2018

Rozhledna se už začala stavět


Letos v březnu jsem se tady zmínil o plánu na stavbu rozhledny na německé části vrcholu Luže.
Na Luži se už staví. Investorem je městečko Grossschönau (u Varnsdorfu). Náklady asi 870 tisíc EURO pokryje z větší části grant EU  (snad jim nehrozí střet zájmů). Kulatá rozhledna s vyhlídkovou plošinou bude zvenku obložená žulovými kameny. Materiál dopravoval na vrchol hory vrtulník. Vyhlídková plošina bude ve výšce 9m a kruhová vyhlídky prý za dobrého počasí zajisti viditelnost od televizní věže u Drážďan přes Jizerky, Krkonoše, Ještěd, Bezděz až po Kopce na Ústím nad Labem a Děčínem. Prý by měly být vidět i některé vysoké pražské stavby, pokud se vychází z historie, kdy na Luži byla věž optického telegrafu, kterým se do Čech přenášely loterijní výsledky z tahu v Německu. Plánek stavby je na obrázku.
Problémem pro rozhled byly vysoké stromy na českém východním svahu pod vrcholem Luže. Za českou stanu jednaly Lesy ČR a ChKO Lužické hory se staviteli a údajně došlo k dohodě. Dnes je z vrcholu totiž výhled ve směru na Žitavu a Jizerky zakrytý  stromovím. Naše strana slíbila prořez, ale odmítla větší odlesnění. Škoda, že německá strana nenavrhla rozhlednu o kousek vyšší, pak by to bylo bez problémů. Ale i tak se vrcholek Luže dostane nad 800 metrů!
Na vyhlídkovou plošinu povede 54 schodů. Přístup pro německé i české turisty bude zdarma. Předpokládá se dokončení nejpozději v r. 2020. Na druhém obrázku je armování základů před zalitím betonem.

Na současných kovových konstrukcích na vrcholové plošině jsou antény retranslačních vysílačů pro sítě mobilních telefonů a jiných datových sítí a také je tam radioamatérská retranslační stanice na velmi krátkých vlnách ( 430 MHz), přes kterou se bez problému radioamatéři spojí  z malého transceiveru (je to přijímač a vysílač - adioamatéři mu říkají „ručka“) třeba z pražského Jižního Města s německými radioamatéry až k Berlínu!  Ta ručka je na posledním obrázku. 


9. prosince 2018

Pecunia non olet


čili peníze nesmrdí - řekl prý jeden římský císař svému synovi, kdy se synátor ohrnoval nad zavedenou daní ze záchodů. A nesmrdí ani našemu státu.
Od roku 2021 začne platit novela vodního zákona (zákon č- 113/2018 Sb., který mění zákon č. 254/2001 Sb.), která má změnit ledabylé nakládání s odpadní vodou. Majitelé domů budou muset uschovat po dva roky doklady o vyčerpání žumpy, aby do nich mohl nahlédnout vodoprávní úřad. Pokud odvezený objem nebude odpovídat spotřebě domácnosti, bude jim vodoprávní úřad moci uložit pokutu až do výše sta tisíc korun!
Zpřísňují se i pravidla pro použití odpadní vody na zalévání zahrady. V tomto případě bez odkladu, hned od ledna příštího roku.
Odborníci z oboru se obávají, že by nové úpravy zákona mohly zvýšit cenu za vyčištění žumpy. Na rozdíl od stočného (to se platí tam, kde mají kanalizaci) jsou ceny za odvoz odpadů ze žump smluvní a dá se očekávat, že poptávka od ledna 2021 stoupne.
I na odvozce se zpřísňují požadavky – kromě jména majitele žumpy musí na dokladu o odvozu být  uvedeno množství odvezeného odpadu, jméno firmy, která odvoz provádí, a údaj o čistírně odpadních vod, kam jfirma vyčerpané kaly odváží.
Kritici poukazují na to, že se jedná o další byrokratické úřadování. Kde mají žumpy, je běžné, že je nechávají vyčerpat a odvézt. Individuálně to je dost nákladné, proto už několik let skupinka chalupářů z Trávníka věc řeší tak, že si v České Lípě objednávájí maxihovnocuc, který objede 6 až 8 chalup a tak se náklad rozdělí na víc chalupářů.  Ale o tom jsem už psal.

Pokud bude na příslušném úřadě zřízeno místo  experta na žumpy, bude porovnávat údaje o odvozu s teoretickým údajem, kolik vody spotřebuje za den jedna osoba (což bude určitě víc než ve skutečnosti), vyžádá si údaj o ročním odběru vody (když je v místě vodovod), o počtu osobodní pobytu na chalupě (doufejme, že bez vyžadování kolikrát měly ty osoby průjem – naopak malou spotřebu by bylo možno dokladovat lékařským potvrzením o trvalé zácpě) a objemu žumpy. Pozdrav Pánbůh! Jak dokladovat použití části odebrané vody na zalévání, je rovněž pofiderní.
Tam, kde chalupář má čističku odpadních vod nebo septik s pískovým filtrem, se odvoz fekálií omezí na totální odčerpání zbytků v septiku, což stačí tak jednou za dva roky. Ti problém snad mít nebudou.
 Takže, chalupáři, už máte na krku výměnu zastaralých kotlů a nyní přibude i rozvažování, co s žumpami po roce 2021.

3. prosince 2018

Zajímavý výlet na jaro


Někteří z nás už v Kryštofově údolí byli a u ohně o tom hovořili.  Pokud pojedeme autem, dá se udělat výletní okruh na hrad  Grabštejn u Hrádku nad Nisou a pak přes Chrastavu do Kryštofova Údolí. Ale teď, když máme důchodcovské slevy na autobusy a vlak, tak je pro nás starší atraktivní si zajet do Jablonného a odtud vlakem do Kryštofova Údolí.
Tam stojí za zhlédnutí dřevěný kostel, orloj z bývalé trafostanice, dlouhý kamenný železniční viadukt a případně i muzeum betlémů (na něj jsme neměli štěstí, měli zavřeno).  To jsou známé věci a není problém si je předem na internetu vyhledat. 

 Dnes bych chtěl upozornit na turistickou atrakci v blízkosti Kryštofova údolí, která nemá v ČR obdobu.  Když se po silnici vydáte od kostela směrem na Machnín, dojdete asi po 3 km ke křížení s modrou turistickou značkou. Po ní se dáte doprava a dojdete pod železniční most. A u něj to je! Nazývá se to TRANSBORDÉR a je to jakási vodorovná lanovka (česky by se to dalo přeložit asi jako „přesbřeháč“). Vstoupíte do transportní kabiny, zavěšené na laně, a taháním za pomocná lana se přesunete na druhý břeh (asi 25m daleko). Kabina je pro až 6 osob nebo pro dva cyklisty či maminku s kočárkem. Únosnost je až 600 kg.  Podívejte se na připojené obrázky. 


Transbordér nahradil lávku, kterou smetla povodeň v r. 2010.  Pohyblivý "most“ byl slavnostně otevřen 10.10.2010 v 10 hodin a 10 minut Je to jediný takový most v ČR, ale pozor - v celé Evropě je prý jen jeden další takový v Německu (na říčce Niers).
Když se vlastní silou přepravíte na druhý břeh tak se  můžete  vydat po neznačené cestě přímo do kopce ke zřícenině hradu Hamrštejn. Hrad byl opuštěný už v 16. století, takže zde najdete jen zbytky kamenné věže.

No a pak se vrátíte do Kryštofova Údolí, občerstvíte se v hostinci U Brtníka a dojdete zpět na železniční stanici. Výlet se dá uskutečnit s odjezdem asi kolem 10 hodiny dopoledne z Jablonného a návratem do Jablonného kolem 16 hodiny, případně pro ty nespěchající kolem půl šesté.

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]