25. září 2022

Ve Cvikově byly volby

 A když těch trvale bydlících chalupářů s volebním právem v komunálních volbách je oproti těm přespolním (rozuměj PRAŽSKÝM) jen málo, všechny nás může výsledem ze Cvikova zajíímat. Tady je (omluvte rozházení sloupců, bylo rozumné řadu údajů vynechat a při kopírování to trochu zlobilo):

ANO 2011

4 mandáty z 21 18,03 %

Pavel Houžvička   56let, strážník městské policie

Pavel Kovalev       57let, OSVČ

Milan Šalda           57let, strážník městské policie

Miloš Doležal        61let, OSVČ

 

Sdružení pro obnovu Cvikovska

4 mandáty z 21 15,08 %

Petr Vrabec       52let, místostarosta města

Mgr. Ivana Jakubová      56let, pedagog ZŠ

 Josef Studničný          54let, velitel městské policie

Ing. Kateřina Sýkorová       36let, manažerka

 

Starostové pro Liberecký kraj

3 mandáty z 21 14,37 %

Ing. Erika Lázničková     49let, referentka veřejné správy

 PharmDr. Jarmila Skopová      64let, vedoucí lékárny

  Mgr. Šárka Jakobi           69let, důchodkyně

 

CVIKOVSKO s rovným přístupem

3 mandáty z 21 7,62 %

Jiří Beránek          59let, zkušební komisař
Radek Marciník    55let, myslivec, kynolog
David Podolák        33let, správce kulturní památky
 

 

Občanská demokratická strana

3 mandáty z 21, 13,98%

JUDr. Jaroslav Švehla     67 let, starosta

Marek Říha      48 let, podnikatel

Jaroslav Švehla    42 let, marketing manažer

 

 

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

2 mandáty z 21 10,85 %

Pavel Kotěborský      31 let, technik lesní hospodář

Milan Berka        56 let, strojník

 

 

NEZÁVISLÍ

2 mandáty z 21  7,62 %

Mgr. Ivo Čeřovský      59let, ředitel ZŠ

 

Pavel Neckář               47 let, OSVČ










23. září 2022

Voda kolem nás

 V létě naše chalupářky – zahrádkářky a někteří chalupáři -  kolchozníci  bědovali, že je horko a sucho. V posledních 14 dnech se situace otočila a ta moje zahradnice běduje, jak je všechno promáčené. Navíc  pozorujeme, jak nám Trávnický potok splachuje s kopce zeminu, po dešti jim teče bahnitá voda. Ale i když byly sucha, ten potok letos nevyschl. Domníváme se,  že je to i díky tomu, že je to vlastně přepad z trávnické vodárny v horní části Trávníka.  Vodárna je zásobovaná z několika pramenu na okraji lesa a voda je doplňována z vrtu u bývalého penzionu u silničky do Naděje.  To doplnění prý pracuje pomocí rádiového spoje tak, že se vodárna doplňuje z vrtu, když v ní hladina vody poklesne na povolenou dolní mez. Snad to funguje.

A když už jsem u toho našeho potoka, tak se mohu zmínit i o ostatních potocích a rybnících v okolí.

Cvikovem protéká známý Boberský potok, dlouhý 5,5 km.  Při normálním průtoku má hloubku asi 20 cm, při lijácích obvykle stoupne asi na 75 cm. 0všem v posledních deseti – patnácti letech byly i průtržě, kdy způsobil i škody kolem svých břehů.  Jsou na něm umístěny elektronické vodočty. Jejich údaj byl možno nalézt na internetu, ale v poslední době ta adresa zmizela (vodstvo kolem nás patří pod Správu povodí Ohře). Boberský potok se za Kunraticemi vlévá do Svitávky.

Pak zde máme Hamerský potok se známou přehradou u Naděje, který se po několika kilometrech vlévá u Mařeniček do  Svitávky. Ta má délku přes 37 km. Pramení v Německu u Waltersdorfu , protéká Mařenicemi, Lindavou a Svitavou a za Zákupy u Brenné se vlévá do Ploučnice.

O přehradě jsem tu už psal, že jejím důvodem bylo zajistit pohon pil , mlýnů a hamrů mezi Nadějí a Kunraticemi. Tehdy to byl jediný vhodný zdroj energie. Po válce tyto provozy zanikly, protože mohly být na přístupnějších místech s elektrickým pohonem.  Je otázkou, zda v blízkém  budoucnu vodní levný pohon  nenahradí drahou elektřinu?

Pak zde máme v blízkosti Heřmanický potok, který se v Jablonném spojuje s Panenským potokem.

Máme zde i řadu rybníků.  Hodně je jich přímo ve Cvikově ( Veselák,  Třeťák, Pivovarský, Machův a Pionýrský). Největší rybník s názvem Cvikovský je ovšem v Kunraticích. Kromě něj je na okraji Cvikova i Dolní rybník se cvikovskou čističkou odpadních vod.. Na potoce podél silnice ze Cvikova do Trávníka je několik menších rybníků, ten na okraji Cvikova se jmenuje Internátní.

Na Svitávce za Mařeničkani jsou dva rybníky (Horní a Dolní – kterým říkáme Na hrázích). Ty jsou ovšem v soukromém vlastnictví jako chovné a rybáři si tam mohou zaplatit rybářský lístek.

V Antonínově údolí u silnice do Mařenic najdeme na Hamerském potoce zbytky bývalého rybníka.  Nedávno se prý ozvali zájemci, kteří by ten rybník chtěli obnovit.

Takže rybníků je zde dost, ale na koupání to moc není. Ještě tak pro ty otužilejší je naše přehrada. Pak zbývá jen koupaliště u Jablonného nebo koupaliště v německém Olbersdorfu.


15. září 2022

Běží liška k Táboru, nese … botu !

 Minulý týden jsem šel po Slepičárně (to je místní název pro svah nad Trávníkem) a na cestě ležela bota.  Jen jedna. Divné, říkám si, kdo by odpajdal jen v jedné botě. Druhý den ráno jsem se dozvěděl, že u  chalupy mého syna  (v horní části Trávníka) ležela jedna holinka na zahradě a druhá zůstala na svém místě u dveří. No  a do třetice si další sousedi postěžovali, že jim od dveří zmizel jeden pár bot a z druhého tam zůstala jen jedna (a skutečně to byla ta druhá k té pohozené na Slepičárně). Divné, že? Že by někdo obcházel chalupy a hrál si s botama?

O radu jsme se obrátili na internet. Tam se člověk dozví všechno. A taky ano!  Uvedu nejdřív pár titulků:

Praštěná liška! Rodině zasypává zahradu botami, krade je sousedům

Liška krade lidem boty a nosí je jedné ženě před dům

Liška kradla pro svá mláďata boty, odcizila jich přes sto

Takže tak to tedy je!  Ty zprávy jsou z celého světa – z Anglie, Japonska, USA i z Čech. V posledním výše uvedeném případě identitu pachatele prozradily stovky bot rozházených kolem liščího doupěte, na které náhodně narazila skupina lesních dělníků. Podle všeho je liška ukradla pro svá liščata, aby si měla s čím hrát," prohlásil mluvčí místní policie. Co se typu obuvi týče, není liška vybíravá, obdarovává je teniskami, pracovními botami, značkovými teniskami i koženými lodičkami.

Jiná liška na předměstí britského Leedsu krade boty a z neznámých příčin je nosí před dům jedné z místních obyvatelek. Za poslední měsíce jich nanosila desítky a Elaine Hewittová, u níž boty končí, už musela dát před dům botník, aby si sousedé mohli přijít svou chybějící botu vyzvednout.

V Japonsku zase se ve městečku Nagao-kakjó  začala lidem ztrácet obuv odložená přede dveřmi.   Policie nejdříve podezírala, že se jedná o činnost nějakého fetišisty . Ale po pátrání zjistili, že na pozemku u jednoho  opuštěného domu nalezli nakradenou zásobu čtyřiceti bot. Po několika hodinách vyčkávání se policistům podařilo nachytat i pachatele. Pár mladých lišek.

A zdokumentovaný případ z Čech – postižený uvádí: Již 2 týdny mi nějaká potvora krade boty ze stodoly a vždy v noci si je odnese 50 až 100 metrů daleko, buď na hromadu pilin, nebo na záhon, pokrytý posekanou trávou. Tuhle jsem ráno hledal 3 boty, každou jinou a všechny byly pryč. Když dám boty na stolek, tak nemizí. Je jedno, zda jsou to boty textilní, nebo plastové (pantofle), moje nebo vnučky. Odnesené boty nejsou okousané, poničené a ani žádné stopy na pilinách jsem nenašel.




Takže můžeme skoro s jistotou konstatovat, že i u nás v Trávníku zřejmě máme lišku , která nenosí pytel zázvoru, ale odnáší od chalup boty! No a proto přidávám varování -  nenechávejte si boty na přezutí před dveřmi do chalupy! Hledat je po okolí je pracné, i když se citované prameny shodují, že nalezené boty nebyly nijak poškozené nebo okousané. Za průzkum by možná stálo zjištění, jestli liška dává přednost botám zapoceným nebo naopak čistým …


10. září 2022

Výstavba v ChKO

Občas v naší chalupářské partě probíhají diskuse,  jak se má tady stavět nebo renovovat.  Pro Cvikov a jeho místní části platí zatím  vyhláška  o závazných částech územního plánu z prosince 2004. V současnosti probíhá jednání o novém územním plánu, jeho návrh nás Spolek Trávník a Naděje připomínkoval.  Zmíněná vyhláška města Cvikova rozlišuje čistě obytné a smíšené obytné území.

Také Chráněná krajinná oblast Lužické hory má svoje podmínky pro výstavbu, je to činnost  , jejíž výkon ukládá Správám CHKO zákon 114/92 Sb., v ustanovení § 44 . Najdete je na internetu

http://www.luzicke-hory.cz/chko/doc/stav_pozadavky.pdf

Tyto obecné podmínky obsahují vedle pravidel daných zákonem a obecně závaznými předpisy také zásady zaměřené na zachování proporční vyváženosti a uspořádání hmot obvyklých pro výstavbu v prostředí Chráněné krajinné oblasti Lužické hory a jsou určující pro celkový architektonický, estetický a vizuální projev staveb v krajině. 

V osadách Trávník a Naděje není podle cvikovského územního plánu navržen urbanistický rozvoj území. Lze zde výstavbu uskutečnit pouze na historických lokalitách, na místě zbouraných budov.Takovým dobrým příkladem je již řadu let existující chalupa v Naději u silničky do Hamru. V našem okolí jen jediná výjimka, kde se stavělo na nestavební parcele, ale zato tu dnes stoji solidní roubenka původního typu.

Ovšem v poslední době sledujeme s pochybnostmi nově vznikající stavbu v Naději. Dvě budovy, spojené jakýmsi podjezdem. Optimisté očekávají, že stěny budou pokryty dřevěnými prkny, aby to byla jakási imitace roubenky. Pesimisté pochybují. Uvidíme.

Podívejme se na  některé výše uvedené požadavky ChKO.  K umístění stavby doporučují respektovat terén a dispozici původní zbořené stavby. Půdorys novostavby má být obdélníkový. Nepřípustné jsou velkoplošné ocelové /betonové/ konstrukce se skleněnými, plechovými laminátovými a jinými průmyslovými výplněmi. Použití cementových omítek hrubé struktury u novostaveb a při rekonstrukcích starších objektů je nepřípustné. Osazení tzv. francouzských oken v hlavních pohledových průčelích je nepřípustné.

U oplocení je preferováno použití plaňkového plotu, použití drátěného pletiva může být jen ve pohledových směrech mimo komunikace.

Pro stavby a rekonstrukce je vždy vyžadován přístup zachovávající stylovou čistotu a charakter řešení objektu. Důraz je kladen především na zachování původní hmoty a materiálů, osovosti, velikosti stavebních otvorů a dle možnosti i maxima původních architektonických prvků a detailů. Nové prvky je nutno vždy přizpůsobit materiálem, provedením i charakterem původnímu objektu.


2. září 2022

Přijďte na vzpomínkové setkání

V sobotu 1. října 2022 pořádá Jednota Československé obce legionářské z Mladé Boleslavi spolu s dalšími spolky a organizacemi již tradiční vzpomínku na příslušníky finanční stráže a Stráže obrany státu, kteří v roce 1938 bránili hranice naší republiky. Každoroční vzpomínky se účastní mimo jiné zástupci Parlamentu ČR, zástupci státní správy i místní samosprávy, váleční veteráni a také rodinní příslušníci strážců našich hranic z roku 1938.

 Vlastní vzpomínková akce proběhne v sobotu 1. října 2022 a bude mít, stejně jako v minulých letech, dvě části. Nejprve v 10:00 hodin proběhne z parkoviště u chaty Luž v Horní Světlé na Myslivnách společný výstup na vrchol Luže. Výstupu se zúčastní dobově odění příslušníci četnictva, policie, finanční stráže a armády. V rámci společného výstupu bude podán i historický výklad, který většinou přechází ve velmi zajímavou diskusi.                   

Druhá část programu začne ve 14 hodin u pomníku hraničářů na hraničním přechodu Dolní Světlá–Waltersdorf. Vzpomínkovým aktem za účasti Armády a Policie České republiky bude připomenut statečný boj našich otců a dědů za demokracii a svobodu. Na závěr proběhne i křest nové knihy „Finanční stráž ve fotografii, Stezkami ochránců hranice 1842-1949.“

 Pietní akt se koná u pomníku, který byl odhalen v roce 2003 a připomíná příslušníky Stráže obrany státu a jejich odhodlání a bránit svobodné Československo. Zcela konkrétně pomník připomíná boj o celní úřad, který se na tomto místě odehrál v září roku 1938.

 



 


This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]