15. března 2024
I na internetu jsou Lužické hory
Dnes to bude bez obrázků, ale s řadou odkazů. Tento blog Trávník a věci okolo běží, jak jsem se nedávno zmínil, už od roku 2006. Ale pro úplnou informovanost bychom se občas měli podívat i na další internetové adresy z našeho okolí.
Nejvýznamnější web stránky jsou asi Lužické hory na adrese
které už od roku 1997 vede RNDr Kühn z Karlovy univerzity. Stránky jsou neustále doplňovány a tak jsou významným zdrojem informací o našem regionu a jeho přírodě. Na hlavní stránce je i rubrika Odkazy, kde najdete další adresy zajímavých stránek z našeho okolí.
Z hlediska státní správy nás mohou zajímat oficiální stránky našich obcí. Uvedu jen stránky těch nejbližších:
Cvikov https://www.cvikov.cz/
Mařenice https://www.obecmarenice.cz/
Krompach https://www.obec-krompach.cz/
Kunratice u Cvikova https://www.kunraticeucvikova.eu/
Pak jsou zajímavé stránky místních orgánů a spolků:
Spolek Trávník a Naděje https://travniknadeje.estranky.cz/
Sdružení pro Krompach https://spk-krompach.wbs.cz/Krompasske-rozhledy---obcasnik-SpK.html
Spolek z Mařenic http://marenice.eu/
Fotbal Mařenice http://marenice.eu
Dolní a Horní Světlá https://www.dolnisvetla.cz/
Kdo máte přístup na Facebook (jak se v Česku ríká – na Ksichtoknihu), můžete si tam vyhledat dvě další zajímavé stránky. Tady adresy neuvádím, protože se každý musí připojit ze svého facebookového účtu a ten je pak součástí adresy při dalším připojení., čili je to adresa, svázaná s vaší facebookovou adresou. Takže vyhledejte přes facebook
Osadní výbor Trávník-Naděje
Cvikov obrazech
Známá skalní restaurace motocyklistů u Lindavy Pekelné doly má web stránky
O zřícenině hradu Milštejn se můžete dost dozvědět na stránkách
http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?p=6421&sid=c91a78fd3b7c7bfcf8d67aebd9533c5c#p6421
ovšem tyto stránky už snad skoro dvacet let nejsou doplňované.
Stránky
https://www.pivnistezka.cz/kam-za-pivem/
jsou spíše reklamou na hospody v našem okolí.
O naší ledové jeskyni se dočtete na stránce
http://vseovode.cz/clanek/nejvetsi-ceska-ledova-jeskyne-u-nadeje
O přehradě nad Nadějí se dozvíte víc na stránce
https://www.poh.cz/vodni-dilo-nadeje/d-2611
A když už jsme u vody, tak pokud nejste zrovna na chalupě a chcete vědět, jestli tam neprší, tak si otevřete vodočet Boberského potoka ve Cvikově (z úrovně hladiny lze snadno usoudit na místní dešťové srážky)
https://hydro.chmi.cz/hppsoldv/hpps_prfdyn.php?seq=20650888
O vojenském muzeu v Heřmanicích se píše na
No a ještě upozorním na stránky našich německých sousedů.
Tak úzkokolejka ze Žitavy do Jonsdorfu má své stránky (dokonce česky)
https://www.zittauer-schmalspurbahn.de/cz/uvodni-stranka/
Celkový popis německé Horní Lužice je také česky na
http://penzeng.de/CZ/Frames.htm?/CZ/Vylety.htm
Asi je zbytečností upozorňovat na stránky, kde si vyhledáte vlakové nebo autobusové spojení, ty asi každý zná, ale pro úplnost je to tato web adresa
https://idos.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/
7. března 2024
Kolem nás se stále něco děje
Nedávno jsem se zmínil, že v horní části Trávníka se vyměňuje kus vodovodního řádu, protože stoletá roura zarostla vodním kamenem a na Zámečku už do druhého patra voda nedotekla. Už je to udělané, už je to hotové. Ale pro jistotu byla cesta, do které bylo potrubí uloženo, na dva týdny uzavřená, aby se po minulých deštích mokrý zásyp výkopu mohl vyschnout.
A už tam u Zámečku máme další akci. Vloni komunikovali místní s Lesy ČR, protože některé buky u cesty nad Zámečkem byly viditelně ve špatném stavu a protože mstní tu cestu využívají, báli se, že některý z těch stromu může spadnout na projíždějící auto. Mimochodem jeden ze stařičkých buků na svahu nad bývalým penzionem U Naděje se zlomil už ve vichřici v r. 2010 a jeho stáří je odhadováno na o dost více než sto let. Už jsem na blogu zmínil, že letos se pod tíhou mokrého sněhu zlomilo několik stromu a poničilo plot u bývalé hájovny. Náš Spolek provedl opakovanou urgenci i prostřednictvím cvikovského pana starosty a … podařilo se.
Už dva týdne se v lese vedle Zámečku kácí a nejen ty slíbené čtyři nebezpečné buky, ale šmahem všechny starší buky. Jen nás trochu udivilo to, že tam pracuje JEDINÝ dřevorubec, který kácí i stahuje pokácené stromy traktorem na hromady. Když občas v televizi vidíme, jak se někde kácí, vždy je tam dřevorubců víc. Nechci domyslet, kdyby na toho osamělého dřevorubce u nás něco spadlo, jak by se mu dostalo pomoci, ale prý je to soukromník, který pracuje na zakázku pro Lesy ČR, tak snad ví, co dělá.
No a také jsme měli v Trávníku dva zásahy policie. Došlo totiž k opakovanému vloupání do objektu našeho kamaráda Matěje (i o jeho hře na kytaru tady na blogu padla před blahými časy, kdy ještě fungoval lokál U Naděje). Matěj je teď dlouhodobě mimo naši republiku a jeho kamarádi holt objekt nemohou trvale hlídat. Jestli šlo o čisté vloupání nebo zda se nějaký bezdomovec chtěl jen v klidu vyspat, je otázkou. Doufejme, že se přes naši končinu v noci nepohybují arabští imigranti, směřující do Německa.
Upozorňuji, že Městský úřad Cvikov vyhlásil na letošek program podpory domovních čistíren odpadních vod pro Cvikov včetně jeho Místních částí. V Trávníku a Naději má odhadem asi deset chalupářů čističky vybudované na vlastní náklady. Podrobnosti se dozvíte na web stránkách Cvikova. A ještě jedna zajímavost. Už několikrát tu padla zmínka, že se kolem nás potulují vlci. Náš revírník je před časem viděl u Milštejna. Nyní jsme se dozvěděli, že Liberecký kraj dokonce vydal výjimku z vyhlášky o ochraně vlků a umožnil tak odstřel pro případ výskytu nebezpečných jedinců.
Jak nám oznamují media, měli jsme letos super teplý únor. Taky je to vidět jak raší lístečky na keřích a vystrkují květy krokusy a narcisy. Takže s blížícími se Velikonocemi propukne v celé šíři chalupářská sezóna.
Ta probírka lesa u Zámečku pokračuje a opravdu některé stromy už vykazovaly špatný stav, takže ten zásah přišel včas. Přý to dřevo bude na prodej v dřevařské firmě u cvikovské benzinové pumpy.
1. března 2024
Vzdálená historie
Pohraniční oblast v Lužických horách byla ve středověku osídlována
v rámci přemyslovské kolonizace a pak se stala tzv. Milštejnským panstvím Berků z Dubé. V patnáctém století se milštejnské panství stalo součástí panství zákupského. Za třicetileté války byla tato oblast silně poničena při vpádech švédských vojsk. Po záboru našeho pohraničí v r. 1938 Cvikov patřil do liberecké župy Deutschböhmen. Zdejší továrny za války pracovaly pro německou armádu, například ve Cvikově továrna šila vojenské padáky.Cvikov sousedí s obcemi Zákupy, Velký Valtínov, Sloup v Čechách, Svor, Velenice, Kunratice u Cvikova, Mařenice, Svojkov, Brniště a Radvanec. Součástí Cvikova je řada tzv. místních části. Připomenu jejich starší historii.
Naše vesnička středisková, Cvikov, byl jako osada založen ve 13. století. Na jednom z nejstarších záznamů je zapsán jako CZWYKALA. Na město byl Cvikov povýšen už roku 1391. Protože ležel na obchodní cestě do Horní Lužice (jak o tom bylo nedávno psáno na internetovém Zpravodaji Trávník-Naděje) stalo se významnou obchodní stanicí. Více se o Cviově dozvíte na web stránkách
Kromě toho ten, kdo má účat na facebooku, se může podívat na facebookové stránky Cvikov v obrazech.
Drnovec, německy nazývaný původně Grün, později Kleingrün, se poprvé objevuje v soupise obcí milštejnského panství z roku 1391 jako „Agrina ves". Původní jméno Grün znamenalo „nové pole. novina".
Lindava je dlouhá ves podél potoka Svitávka a byla založena počátkem 14. století a původně se dělila na Horní a Dolní Lindavu. Německé jméno Lindenau bylo složeno ze slov Lindě, tj. lípa, a Aue, což značí vodu nebo močáliska.
¨Naděje se objevuje v písemných pramenech až v letech 1560-1568. vznik jejího českého i německého jména (něm. Hoffnung, tj. Naděje) je vykládán „nadějí kupců na staré obchodní cestě, že již dosáhnou hradu Milštejna, a tak se skonči nejistá cesta, ohrožovaná loupežníky".
Svitava je vlastně pokračováním Lindavy. Podle protékajícího potoka asi také dostala své jméno (potok Zwitte Bach). Poprvé se uvádí v letech 1525-1564 jako součást tržního obvodu města České Lípy.
Trávník se poprvé uvádí roku 1391 v inventáři Milštejnského panství Berků z Dubé . Byl pravděpodobně pojmenován podle blízkého rozsáhlého lesnatého chlumu jménem Glasert. Prvotní tvar Grashart vznikl ze slov Gras (tj. tráva) a středohornoněmeckého hart, což je horský les. Změnu jména by však také bylo možno přičítat spojitosti se sklářskou huťí, která údajně stála poblíž domu čp. 57. Po nejstarší zprávě z roku 1391 však prameny o Trávníku dlouho mlčí. Znovu se objevuje až v roce 1543 jako „Groshart". O přechodu na český název Trávník jsem psal nedávno.
Určitým unikátem je cvikovská místní část Záhořín. Je to malinká osada, která má asi jen 4 domy, ale první zmínka o ni je z r. 1455. Záhořín tehdy patřil ke sloupskému panství. Záhořín je na silniční spojce mezi Svitavou a Svojkovem.
23. února 2024
Vzpomínky na minulost
Nedávno jsme v partě vzpomínali, že v bývalé trávnické hospodě (dnes neexistující – vedle autobusové zastávky) byly na zdi zarámované historické údaje o Trávníku a o zřícenině Milštejn., které někdy po roce 1945 sepsal místní učitel Musil. Kdysi jsme s kolegou chalupářem Stanislavem navštívili okresní archiv v České Lípě, abychom uzjistili nějaké historické údaje o našem okolí. Něco jsme tam našli, ale taky zápis, že někdy po r. 1950 byly obecní archivy svezeny na okres, kde je nějaký „stranický expert“ vytřídil a pak nechal odvézt většinu do sběru papíru s vyhodnocením, že je to neužitečné!
Od r. 1850 měl Trávník obecní úřad místo původní rychty (společně s Nadějí). V r. 1904 došlo k rozdělení na samostatné obce Trávník a Naděje. Od r. 1868 patřil Trávník pod okres Jablonné v Podj. Za 1. republiky patřil Trávník pod soudní okres Cvikov. Za okupace byl Glasert podřízen Landratu Jablonné (Gabel).
Na tzv. Císařských otiscích (katastrální mapa, zpracovaná kolem r. 1840) je zakresleno několik trávnických domů (údajně nejstarší stavba je dřevěnice s čp. 4 u odbočující silničky do Naděje). V katastru jsou uvedeny data kolaudace trávnických chalup (mezi roky 1840 až 1890).
Pro zajímavost uvedu některé záznamy z období po odsunu původních německých obyvatel a postupného doosídlování.
V r. 1945 byl krátce používán název Sklenařice (německý název Glasert – Glas/sklo). U definitivního názvu Trávník se vycházelo ze středověkého zápisu jména obce Grashart (das Gras – tráva).
V r. 1945 byla po osvobození zřízena místní správní komise . V červnu 1945 se uvádí předseda Němec Sampel a Čech Marušák. Následující komise je v srpnu uváděna jako předseda Němec Vogel, Marušák, Šmíd. Uvádí se čtyři české rodiny - Marušák, Zeman, Prokner a Šmíd, které zde prožily okupaci. Mezi původním německým obyvatelstvem byla údajně silná mlčenlivá pozice původní sociální demokracie, která umožnila za války tolerovat české usedlíky. To potvrzuje i údaj o tom, že zde za okupace působila německá odbojová skupina pod názvem WALTRO (která se scházela v jeskyni na Zeleném vrchu)..
V r. 1946 přišli první pražští rekreanti.Přestože pomáhali místním (žně, lékařská pomoc při onemocnění, odvozy do nemocnice), zachovala se proti nim zášť – „mají dovolenou, když je na venkově nejvíc práce, …“). Dnes už je všechno jinak – z 90% jsou chalupáři z Prahy a dokonce ti trvale bydlící místní jsou vlastně důchodci z Prahy.
V r. 1945 byli úplně první přistěhovalci Papouškovi, Fr. Pokorný, Jan Pokorný, Ant. Karas, Jan Čápak, Jan Bárta, Josef Bárta, Kocourek, Kratochvíl. Na podzim 1945 se přistěhovaly další rodiny: Smetanovi , Hrabíkovi , Libichovi, Radovi ( Stanislav -hospoda a řeznictví Trávník), druzí Radovi (František - hospoda Naděje), Jelínkovi, Rambouskovi, Tišlarovi, Musilovi, Kolbabovi, Mládkovi, Vrabcovi a Pohůnkovi.
V lednu 1946 byl založen dobrovolný hasičský sbor (velitel Čáp).
V r. 1949 byl odvolán starosta Kratochvíl pro zpronevěru 70 tisíc Kč (to byly tehdy veliké peníze).
V r. 1950 došlo ke spojení Trávníka a Naděje do společného MNV ve složení předsedKyně Musilová, členové Mládek, Smetana, Papoušek, Tymyk.
Opuštěné chalupy byly se souhlasem úřadu bourány (dřevo rozprodáno na topení, stavivo odváženo i do vnitrozemí).
V padesátých letech existovalo i JZD Trávník.
Družstvo mělo kravín, prasečinec i slepičárnu (na svahu vedle horního Trávníka,
kterému dodnes místní říkají Slepičárna).
Po r. 1960 se družstvo rozpadlo a pozemky převzal Státní statek Cvikov.
16. února 2024
Vzpomínky a současnost
Odhaduji, že letos na jaře se na tomto blogu objeví tisící článek. První články jsem tu publikoval v r.2006. Snažím se mít nový článek jednou za týden. Každý článek si tu přečte asi sto účastníků internetu (zřejmě z Trávníka a Nadějě, ale znám i čtenáře z okolí), děkuji za to a doufám, že občas článk\y pro čtenáře přinesou něco nového a zajímavého. ¨
V Trávníku nám opravili silničku do dolní části vesnice, děkujeme, že město Cvikov do naší Místní části investovalo dosti značnou sumu. Teď by si ještě zasloužila opravu silnička přes Naději a Hamr na křižovatku mezi Mařenicemi, Krompachem a Dolní Světlou. Těžba kůrovcem poničeného dřeva se na ní dost podepsala (popraskaná asfaltová vrstva).
Někdy v r. 2015 vydala naše ChKO Lužické hory dlouhodobý plán péče o naši oblast do roku 2024, můžeme tedy očekávat nový plán. Upozorním jen na jeden odstavec z tehdejšího plánu. Konstatuje se tam nutnost udržení původního krajinného rázu a výslovně se zmiňuje malebná vesnice Naděje. Proto my chalupáři očekáváme jak to dopadne s prapodivnou novostavbou v Naději, o které jsem tu už psal. Když sledujeme denní tisk, často narazíme na stesky, že něco mělo být podle pravidel, ale schvalovací orgán se nechal ukecat, ba dokonce někdy i obálkově ovlivnit. Věříme, že v tomto případě skutečně vznikne replika velké původní chalupy a ne nějaký paskvil, na který to během stavby vypadalo.
Ono ty dlouhodobé plány je asi obtížné vymýšlet. V tom zmíněném se píše i o dopravě a konstatuje se tam, že silniční spojení přes Šébr do Německa je přetížené a že tomu odpomůže spoj přes Hrádek nad Nisou. Ve skutečnosti už rok sledujeme přestavbu silnice mezi Borem a Svorem, což by spíše napovídalo rozšíření tamního provozu. Pokud ovšem nebude současně realizován i obchvat Svoru a dokončen rozpracovaný dlouhý obchvat kolem České Lípy a Nového Boru, tak ta stávající výstavba asi tolik nepomůže. O plánovaném dlouhém obchvatu se dozvíte víc na web adrese
https://www.youtube.com/watch?v=X_XDLvGLdTA
Z r. 2016 pochází vyhláška města Cvikova, která zakazuje hlučné práce o nedělích a svátcích. Pokud mohu za ty roky posoudit, dost se dodržuje. Ovšem pokud jsou někteří chalupáři ještě v pracovním poměru a přijíždějí jen na víkendy, někdy (když proprší sobota) jim nezbude než uprosit sousedy, že budou trochu rachotit i v neděli.
V r. 2007 vstoupilo Česko do Schengenské úmluvy a tak můžeme do sousedního Německa jen na občanku. Pozor ovšem – nedávné opatření naší vlády, že občanský průkaz nahrazuje aplikace v chytrém telefonu nebude v Německu fungovat! Němečtí policisté aplikaci, kterou si otevřou přístup do seznamu našich občanů, nemají. Tak pokud pojedete přes hranice do sousední Horní Lužice, občanskou kartičku s sebou! O té sousední Lužici se poprvé objevil písemný zápis v r. 932. Sídlily tam kmeny Srbů, podle té oblastí známých jako Lužičtí Srbové. Někdy v 11. století dokonce oblast patřila do českého království. Lužičtí Srbové tam žijí dodnes, ale evidováno je jich jen pár desítek tisíc. Ale přesto úplně nevyhynuli jako Polabští Slované. Pokud se chcete podívat, jak zní lužickosrbština a něco se o nich dozvědět , najdete na internetu zajímavé stránky
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lu%C5%BEick%C3%A1_srb%C5%A1tina
nebo
https://jazykofil.eu/2007/06/luzicka-srbstina-vymirajici-slovansky-jazyk/
A ještě jednu informaci. Právě v horním Trávníku probíhá přestavba vovovodní přípojky na Zámeček. A s tím je spojena i přestavba dalších vodovodních přípojek do dvou sousedních chalup. Na web stráncehttps://www.zakra.cz/blog/co-je-vodovodni-pripojka-a-pripojka-vody#blog-t itle-1
se dočtete všchno o předpisech a realizaci vovovodních přípojek.
9. února 2024
Kousek od nás se těžil uran
Uran je chemický prvek, tvrdý, stříbrně lesklý až šedý kov. Uran obohacený svým izotopem se používá k výrobě palivových článků do atomových elektráren či bohužel k výrobě rozbušky k zážehu termonukleárních jaderných hlavic. Uran se získává z uranové rudy a zemská kůra jej obsahuje asi čtyřicetkrát více než např. stříbra. Nejznámější uranovou rudou je smolinec.
Po objevu radioaktivity (1896) následoval objev manželů Curieových, kteří r. 1898 izolovali z jáchymovského smolince dva nové prvky – radium a polonium. Objev vedl ke zjištění, že jádra radioaktivních prvků mohou být zdrojem energie. Jako obvykle v lidské historii to nejdříve vedlo ke zhotovení atomové bomby a teprve následně k vývoji atomových elektráren. Ale to není obsahem tohoto článku.
Prvním využívaným ložiskem uranu se stal náš Jáchymov, hodnocený jako středně velké ložisko. Studená válka v padesátých letech minulého století a potřeba uranu v SSSR vedla u nás ke zřízení dalších těžebních ložisek. A jedno takové, hodnocené jako velké, vzniklo v naší blízkosti u Hamru na Jezeře.
Běžně se ve světě používala těžba rudy, její mechanické rozdrcení a pak extrakce čistého uranu dost náročnou metodou - loužením. Roku 1967 byl v oblasti pod Ralskem zahájen experiment hydrochemické těžby.Použilo se podzemní vylouhování, kdy byly do težených vrstev vtláčeny kyseliny a další chemikálie. Experiment byl úspěšný, ovšem nikdo nezahrnul do úvah problém znečistění podzemních vod a jak vůbec obnovit území po těžbě uranu. V r. 1985 se těžil uran již po celém světě na řadě míst a SSSR přestal mít zájem na jeho odběru od nás.
V oblasti Hamru na Jezeře bylo nutno odčerpat miliony m3 důlních vod po jejich využití. Velkokapacitní čistička kvůli čištění radioaktivních vod byla vybudována až v roce 1989, předtím dekontaminace důlních vod probíhala provizorním způsobem, díky kterému na to doplatila řeka Ploučnice, do které byla důlní voda odváděna. Těžbou uranových rud se v ČR zabývá státní podnik DIAMO. Další činností této organizace je sanační a likvidační činnost v oblasti ekologických zátěží po těžbě.
Vlivem
průzkumů, těžby a úpravy uranových rud došlo v Ralské oblasti k poškození
přes 200 přírodních lokalit tím, že se vybudovala důlní díla, odvaly,
odkaliště, vylouhovací pole, dopravní trasy, areály závodů a provozů, vrty.
Celková plocha poškozená uranovým průmyslem je přes 0,5 milionů ha. Jedním z
vážných problémů je kontaminace pitných vod.
Tak to je ve stručnosti popis toho, co probíhá už desítky let nedaleko našich chalup.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]