31. ledna 2008

Stavíme a přestavujeme

Naše chalupy v posledních letech zaznamenaly značné proměny k lepšímu. Zatepluje se, staví ústřední topení, vyměňují střechy. A taky se objevují první nové stavby.

Připomeneme si, co v této oblasti platí. Dnes něco o územním plánu a někdy jindy o stavebním zákonu.

Územní plán schvaluje místní zastupitelstvo a je to závazný předpis, který má funkci regulační. Je v něm analýza území a závazná část specifikující funkční využití pozemků v území. Regulují se jak půdorysné údaje (ulice apod.) tak výškové rozměry staveb a vymezují stavby veřejně prospěšné.

Pro Trávník a Naději je určující územní plán města Cvikova, daný vyhláškou č. 7/2004.Ten výslovně uvádí, že „pro osady Trávník a Naděje není navržen urbanistický rozvoj území. Lze zde výstavbu uskutečnit pouze na historických lokalitách, na místě zbouraných budov.“

Vyhláškou č. 2/2006 (která je závaznou změnou č. 1 územního plánu) bylo definováno tzv. centrální smíšené území ( vlastní území města Cvikova). Pro ostatní území (zastavěné) je použit pojem smíšené obytné území.

V takovém území jsou přípustné domy pro individuální bydlení, smíšená bytová výstavba, včetně staveb jednoduchých a doplňkových, rekreační domky, rekreační chalupy, veřejná hřiště. V rámci posuzování jednotlivých záměrů se posuzují i vztahy k veřejným prostorům.

Podmíněně přípustné jsou i garáže a odstavná stání, veřejná zeleň, plochy a zařízení pro sport a rekreaci, stavby občanského vybavení (maloobchodní zařízení - stavby pro obchod a služby, veřejná stravovací zařízení, stavby pro správu a řízení, stavby pro dočasné ubytování - penziony), dále kostely a modlitebny, pomníky a památníky, nezbytné technické zařízení pro obsluhu území. Je možné zde umístit stavby pro chov drobného zvířectva v rámci předměstského venkovského charakteru.

V současné době (leden – únor 2008) vyvěsil MÚ Cvikov upozornění na projednávání připravované změny č. 2 územního plánu, podle kterého se některé původní bouračky a plochy zařazují do kategorie smíšeného obytného území.

Územní plán města Cvikova najdete na adrese http://tinyurl.com/2tvbmc


18. ledna 2008

Roubenkové novovesnice

V Čechách se - hlavně v Podkrkonoší – začínají stavět imitace původních roubenkových vesnic. Protože podnikatelské firmy je staví hlavně pro investory z Holandska, ujal se pro ně název „holandské vesničky“.

Holanďané si Česko oblíbili již za totality. Například v kempu Volduchy blízko Rokycan, trávily holandské rodiny ve svých kempových vozech opakovaně po mnoho let své dovolené. Nyní se zařizují pohodlněji – na stáří. Zlé hlasy říkají, že věří zelené propagandě a zajišťují se pro případ, že by za pár let stoupla hladina moří a z Holandska by moc nezbylo.

Zatím v takovém domku stráví majitelé pár týdnů dovolené a po zbytek roku je pronajímají známým, případně přes cestovní kanceláře i českým rodinám. Za vybavený domek pro šest osob s obývákem a třemi ložnicemi prý zaplatíte za týden zhruba šest až patnáct tisíc korun (podle toho je-li to mimo sezónu nebo v sezóně).

Zkušenost říká, že Holanďané v takových vesničkách tvoří dost uzavřenou společnost a dokonce ani příliš neutrácejí, takže z nich místní podnikatelé předpokládané zisky nemají. Proti dalším takovým vesnicím se ale ozývají i památkáři. Naše vesnice přece vznikaly po staletí přirozeným využíváním terénu podél cest a potoků. Odborníci hovoří o vesnicích lánových (podélných, kde na každý dům zezadu navazuje lán pole) nebo o vesnicích návesních (kde domy dokola vytvářejí náves). A pak jsou to samozřejmě vesnice roztroušené po svazích kopců, jak je to obvyklé právě u nás v Lužických horách nebo na Valašsku.

Jedné takové osadě u Čisté pod Černou horou v Podkrkonoší říkají místní Šmoulov. Oficiální název je VILLA PARK HAPPY HILL. Areál je pod uzavřením, trvale hlídaný. Novináři, kteří osadu navštívili, hovořili o ghettu pro cizince. Jiná taková osada má vzniknout na Broumovsku. Ovšem o tomto projektu jsem se na internetu dočetl:

Na konci dnešní podlouhlé vesnice v údolí projektant přikreslil obří obdélníkový "nádor", kde by na poměrně velkých pozemcích mělo stát třicet nových domů. Na počítačovém obrázku je vidět velká centrální plocha, kde bude stát dům správce a malý obchod a okolo několik dalších "návsí", kolem každé čtyři pět domů.


I z přiložených obrázků si můžete udělat názor, že taková výstavba vzhledu krajiny nepřidá.


15. ledna 2008

Doplněk

Pokud si otevřete článek z 30.7.2007, tak jsem k němu doplnil historickou fotografii A. Hitlera u zmiňovaného bunkru u Mařenic.

8. ledna 2008

Skanseny nebo živé vesnice?

Všichni asi víme co je to skansen, ale ne všichni možná vědí, že první takové soustředění lidových stavebních památek vzniklo ve Stockholmu už v r. 1891 na ostrově Djurgården. (obrázek vlevo).

V ČR máme řadu skansenů (budu jmenovat jen několik – Rožnov p/Radhoštěm, Přerov nad Labem, Kouřim…).

Ale je vhodné pečovat i o živé starobylé vesnické domky. Uznává se, že velkou práci v tomto směru vykonali právě městští chalupáři, kteří zachránili pro budoucno velkou část lidové vesnické architektury. První knihy na toto téma začaly vycházet v šedesátých letech (manželé Kadlecovi), ze kterých bylo možno čerpat poučení. Původní obyvatelé vesnic měli zájem se vyrovnat městskému bydlení, takže bourali a přestavovali. Chalupáři měli většinou snahu uchovat vzhled (i když se rovněž snažili o modernizaci uvnitř chalup). Postupně je věnována vzhledu větší péče (i díky dnešní dostupnosti stavebních materiálů), takže se už neobjevují třeba trojdílná okna místo venkovských okýnek, rozdělených do malých tabulek, v chalupách jsou dřevěné kuchyně venkovského nebo aspoň rustikálního typu místo plechových kuchyňských linek a p.
Ovšem ochrana lidové architektury přímo na místě není zajistitelná pouze díky individuální péči (ne každý je tak „uvědomělý“).Příslušný zákon byl přijat již v r. 1987, ale teprve od r. 1995 vznikají vesnické rezervace a zóny. Jejich výběr je ale krajově nerovnoměrný a řada unikátních sídel stále chráněna není.

O co jde?

Vesnická památková rezervace je sídelní útvar, který obsahuje soubor hodnotných kulturních památek (ničím nenarušených celků historických typických budov ). Jde především o zachování fasád, dveří, oken a někdy i interiéru. Smyslem takové rezervace je ochrana takových památkových hodnot.

Vesnická památková zóna je obdobné území sídelního útvaru se souborem autentických tradičních staveb., ovšem již nerovnoměrně zachovaných. Proto je zde cílem postupná náprava.

V naší blízkosti byly za takové zóny vyhlášeny Sloup nebo Velenice. Celkem je v okrese Česká Lípa takových zón sedm.


Co taková zóna znamená pro chalupáře?

Především je nutno upozornit, že nejde o skansen, musí jít o živou, obydlenou vesnici. Cílem je zachovat a zlepšit tradiční vzhled. Co je řízeno, jsou stavební aktivity v takové zóně, a to na základě doporučení regionálního pracoviště Národního památkového ústavu. To ale není věc, které by bylo nutné se bát. Existence takové zóny je prestižní záležitost, která je i zárukou celkové pohlednosti takové vesnice. Při úpravách, dodržujících architektonická doporučení, je naopak možno žádat o dotace. Tam, kde to pochopili, se na střechy vracejí tradiční krytiny, obnovují se fasády a p. Také to garantuje, že si nikdo vedle slušně zachovalé chalupy nepostaví něco nevzhledného (třeba plechový ovčín a p.).


7. ledna 2008

Přejezd Krompach - Jonsdorf

je stále podle dnešních novin neprůjezdný. Kameny už jednou kdosi odvalil, ale prý německá strana je chce navalit zpátky. Na české straně prý zase umístil místní úřad Krompach zákaz vjezdu. Zdá se, že se to vyvine v incident, kde bude zasahovat Brusel. Doufejme, že se věc vyřeší tak, jak naznačují noviny, totiž že Liberecký kraj dá peníze na opravu silnice a přejezd bude přece jen zprovozněn.
Přikládám tři fota
ze zásahu při níže popisovaném požáru.

4. ledna 2008

Požár

Od r. 1962 (co pamatuji) nebylo v našich končinách příliš požárů. Někdy na Silvestra v r. 1966 nebo 1967 vyhořela v Trávníku na kopci chalupa staré paní Musilové. Stavba již nebyla obnovena. Proto zkáza krásné nově před dvěma roky vybudované chalupy je skutečně smutnou první události r. 2008. Jde o chalupu, která byla postavena po zbourání zchátralé chalupy (která před lety patřila Kapínovým). Chalupu nově postavil chorvatský podnikatel (shoda okolností - byl ve vzdálenějším příbuzenském vztahu s majitelkou před několika lety vyhořelé (!) chalupy u pionýrského tábora nad Hamrem). Vloni chalupu koupila nová majitelka, která prý už kdysi o jednu chalupu při požáru přišla (!). Připojuji oficiální zprávu z informačního serveru hasičů Libereckého kraje:
Nová dřevěná chalupa o rozměrech přibližně 10 x 12 metrů, stojící v části Naděje obce Cvikov, shořela téměř celá. Poškozeno je vnitřní vybavení, střecha domu se bude muset strhnout. Podle předběžného ohledání místa požáru je příčinou úmyslné zapálení za pomoci hořlavé látky. Požár šetří Policie ČR. Podle vyjádření majitelky chalupy, kterou ve čtvrtek 3. ledna 2008 okolo čtvrté hodiny ranní zachvátil požár, vznikla na stavbě a zařízení škoda ve výši čtyř milionů korun. Požár chalupy byl na operační středisko hasičů ohlášen sousedy 3. ledna ve 4:38 hod. V té době byl dům prázdný a sousedy na oheň upozornilo i zabezpečovací zařízení. Na místo byli vysláni profesionální hasiči z Jablonného v Podještědí, České Lípy a dobrovolní kolegové ze Cvikova a Nového Boru s šesti cisternovými vozy. Již v době příjezdu byl požár plně rozvinutý. Oheň vznikl v přízemí domu a postupně se rozšířil i do patra a na střešní konstrukci. Požár se hasičům podařilo dostat pod kontrolu po dvaceti minutách. K uhašení všech ohnisek požáru bylo zapotřebí tří vodních proudů. Hasební práce, které prováděli hasiči v dýchací technice, trvaly ještě téměř jednu hodinu. Poté museli hasiči vynášet ohořelé zařízení domu ven a hledat skrytá ohniska požáru. Při dohašování ohnisek požáru bylo třeba rozebrat část konstrukce domu. Objekt hasiči odvětrali přetlakovým ventilátorem. Ve čtvrt na devět předali hasiči místo požáru majitelce domu.
A tady je fotka po požáru:

3. ledna 2008

Novoroční vycházky

Je už taky několikaletou tradicí, že se na Nový rok odpoledne vyjde hromadně ke zřícenině hradu Milštejna za účelem pojezení opečených buřtů a popití grogu.

A jako všechno (či skoro všechno), co zdejší chalupáři dělají, je to proorganizované. Každý z pánů nese v ruksaku pár polínek, láhev s vodou, hrnky, rum, buřty a ostatní propriety jako ešusy, kotlík a podpalovací propriety. Někteří zvláště žíznící si na dlouhou cestu berou i láhvinku Svijanského (populární je Baron s 15O).

Ve skalní bráně se rozdělá ohníček (dnes již raději dva – protože grog s kapkami tuku z buřtů není to pravé – ověřeno před pár lety) a v kotlíku se povaří voda na grog. Nad druhým ohníčkem se opékají buřty. Samozřejmě, že po ukončení obřadu se sesbírají odpadky do igelitového pytle (aby vrabci nezobali) a odnesou do kontejneru v Naději.

Dříve měli někteří problém, když hned po Novém roce začínal pracovní proces, ale jak se většina party dostala do důchodového věku, je pohoda, protože do Prahy je možno odejet až příští den (či dny) po úplném vystřízlivění! Někdy přijdou i spřátelení chalupáři z Mařenic či Dolní Světlé. No novoroční vycházce na Klíč se to sportovně nevyrovná, ale po protančeném Silvestru je to v našem věku slušný výkon a na zdravém vzduchu.

This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]