30. května 2010
V Trávníku je už většinou uklizeno,


Mezi odkazy vpravo najdete na odkazu FOTKY řadu fotografií z různých míst Trávníka po kalamitě, které jsem dostal od přátel chalupářů.
26. května 2010
V Trávníku to foukalo

Praskot vyvrcholil obrovskou ránou – před našimi okny ve vzdálenosti 4 metrů praskl svisle mohutný dub od rozvětvení až k zemi! Prasklina se rozšklebila na šířku 5 cm. Nečekali jsme na nic a vyběhli z místnosti, protože jsme čekali, že při dalším poryvu spadne půlka stromu na dům. Naštěstí se další poryv nekonal. Ovšem představa, že dub se kdykoliv rozpůlí a spadne, v nás zůstala. Volali jsme 152 – „v ohrožení života“, kde nás spojili na cvikovské hasiče. Po asi půlhodině déšť ustal a my jsme vyrazïli na obhlídku. Jako první fakt jsme zjistili, že příjezd do horní části Trávníka není možný, protože cesty jsou v lese zablokovány spadanými větvemi i stromy. Vzali jsme motorové pily a začali se prořezávat. Větve tak do 20 cm průměru jsme prořezali a když jsme dorazili k vlastním kmenům o průměru tak 80 cm přijeli dva cvikovští hasiči a pomohli nám cestu vyčistit.
Pak jsme se vrátili do horní části Trávníku. Tam spadly tři stromy přes cestu a strhly z několika sloupů elektrické třífázové vedení. Hasiči i tam cestu prorazili. Pak se podívali na prasklý dub a řekli nám, že se o likvidaci musí postarat majitel pozemku, oni že jednak nemají potřebnou výbavu a jednak uvolňují především cesty.
V té souvislosti si dovolím konstatovat, že myšlenka sloučit ministerstvo zemědělství (představující odbornost) a ministerstvo životního prostředí (představující ne zcela odbornou lásku k přírodě) se mi po této zkušenosti zdá docela oprávněná, protože ekoložka, vidící košatý zelený strom, neměla evidentně nejmenší představu o skutečném stavu stromů odvisle od jejích stáří a druhu, takže její rozhodování ohrožuje životy našich občanů, jak tento případ dokazuje. I specialista na rizikové kácení potvrdil, že tento přestárlý strom měl být už dávno zlikvidován. Ekolog, který trval na zachování stromu na Moravě, pod kterým před časem zahynuli dva školáci, postupoval podle stejných neodborných znalostí.
Velké polomy jsou v lese na pravé straně louky pod penziónem U Naděje a v lese nad tímto penziónem. Hodně stromů spadalo i u Křížku nad Nadějí.
Kladem byl rychlý zásah cvikovských hasičů. Poškození elektrického vedení od trafostanice nahoru do horní části Trávníka bylo tak značné, že jsme čekali (pesimisticky) obnovení dodávky elektřiny v řádu tří – čtyř dnů (příčníky měly ulámané izolátory, vedení leželo na zemi, tenčí vodič pro místní osvětlení byl na řadě míst přetržený). ČEZ opravy zahájil odpoledne druhý den a – ve 20 hodin 9 minut se světlo v domech horní části Trávníka opět rozzářilo!
Jinak byl důsledek vichřice v Trávníku skutečně nejhorší v celém Libereckém kraji, což lze dokladovat i příjezdem reportéra TV NOVA a reportáží NOVY a Primy z Trávníka, které se objevily v regionálních zprávách 25. května. Na dalších obrázcích jsou některá další postižená místa.
18. května 2010
Pane Bože (a voliči), račižte nám zachovat

Poslední akcí bylo promptní nahrazení ukradených krytů odvodňovacího kanálku u silnice v Trávníku. Nové provedení (viz obrázek), nahrazující původní litinové kryty, je odlehčené, tak snad nebude takovým lákadlem pro schránčlivé sběrače kovů.

Jen ta státní policie by skutečně měla mezi chalupami častěji projíždět, jak nám na na posledních schůzích slibovali s odvoláním na fakt, že se zvýšil jejich počet na služebně ve Cvikově.
16. května 2010
Jablonné má vyhlídkovou věž

Kostel je připomínán už ve 13. století, ale zásadně byl přestavěn někdy kolem r. 1782. Ovšem dlouho nevydržel, protože v r. 1788 vyhořel a zůstal v troskách až do zmíněné přestavby na pivovar. Částečně byl obnoven v r. 2002, hlavně tedy barokní průčelí a věž. Věž slouží jako vyhlídka. Do výšky přes 30 metrů vedou dvě schodiště vždy s 176 schody (jedno pro výstup a druhé pro sestup). Já tedy napočítal schodů 177, ale to mi asi jednou podklesly nohy.


Především však, budeme-li mít štěstí, uvidíme čápy na hnízdě, protože komín s čapím hnízdem je nižší než vyhlídková věž. Na jednom obrázku je náměstí a na druhém čapí hnízdo. Na třetím je dedikační nápis na bazilice.
10. května 2010
Vysílače na Luži
Před lety to využívala i amatérská klubová radiostanice z Prahy a pod značkou OK1KPZ se z vrcholu Luže zúčastňovala po řadu let evropského radioamatérského závodu Polní den. Závod se konal vždy první víkend v červenci a účelem bylo navázat maximální počet spojení na velmi krátkých vlnách (v pásmech, vyhrazených radioamatérům) během 24 hodin. Vítězila stanice, která navázala největší počet spojení na největší vzdálenost (vzdálenost mezi stanicemi při každém spojení se sčítala). Protože se velmi krátké vlny šíří jako světlo, dosahovalo se největších vzdáleností při umístění stanic na vysokých kopcích a horách. Z Luže se tak dělala spojení do slovenských Tater, do rakouských a slovinských hor i daleko do Německa.
V posledních 15 letech se rozšířil nový způsob radioamatérských spojení, kdy se na některém vyvýšeném místě umístí retranslační stanice s citlivým přijímačem, která přijaté signály vyzařuje na mírně odlišném kmitočtu s větším výkonem. Znamená to, že radioamatér s ruční radiostanicí může třeba z bytu v Praze navazovat spojení retranslací přes stanici na Černé hoře v Krkonoších třeba na Moravu, kam by se s nepatrným výkonem své stanice nikdy nedovolal.A tady se oklikou vracíme zase na Luž. Němečtí radioamatéři zde instalovali takovou retranslační radiostanici. I z pražského Jižního města je možno s kapesní radiostanicí uskutečňovat spojení do Německa přes tuto retranslačku na Luži.
Nedávno jsme se známými z Kanady, kteří byli v Česku na návštěvě, vylezli na Luž. Měl jsem s sebou takovou ruční radiostanici a přes zmíněnou retranslačku jsem navázal spojení s německým radioamatérem ve městě Niesky (asi 60 km od Luže). Když se ode mne dozvěděl, odkud vysílám, požádal nás, abychom si stoupli přesně na prostřední hraniční kámen a dívali se směrem na anténní konstrukci. Pak nám vysvětlil, že je tam umístěna i televizní kamera (obdoba web kamery, kterou máme u našich počítačů), kterou si on dálkově zapne a doma nás na monitoru uvidí! Za chvíli nám popisoval, že nás vidí a že mu můžeme zamávat.
4. května 2010
Výlet pod Ralsko

Průrva řeky Ploučnice byla vytvořena odbočením z mohutné hráze, která měla sloužit hamru v Novinách pod Ralskem (ze 16. století). Ploučnice nejprve teče hlubokou vytesanou soutěskou ve skalním hřbetu, dlouhou asi 50 m a širokou asi 4 m. Pak protéká prvním kratším tunelem a vynořuje se na povrch v úzké rokli, aby hned v protější stěně opět zmizela v dalším umělém tunelu, dlouhém asi 40 m.
Průrva Ploučnice je státní kulturní památkou.
Na připojených fotografiích je kostelík v Novinách, výtok Ploučnice z tunelu a pohled do skalní průrvy.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]