26. ledna 2014
Kouří se nám z komínka II
V březnu 2012
jsem psal o novém zákonu o ochraně ovzduší
a o tom, co v budoucnu ukládá občanům - topičům. Někteří se na to preventivně připravují už
teď, jak bylo popsáno v naší silvestrovské scénce, takže tepelné čerpadlo sice
vytápí chaloupku, ale ubírá v zemi teplo krtkům, kteří se prý proto stěhují do
teplejších končin.
Ale teď
trochu vážně. Občas se na slezinách v místní osvěžovně vedou diskuse o tom, jak
se z některých komínků line čoud. Na Ostravsku už tato situace vyvolala akci.
Vznikla veřejně prospěšná společnost s názvem Čisté nebe.
Na svých
webových stránkách
svůj záměr
vysvětlují. Do moderního mobilního telefonu je možno si stáhnout aplikaci,
která umožní vyfotografování čoudícícho komínu s připojenými údaji, kde a kdy
byl vyfotografován a dovolí jeho zaslání výše uvedené společnosti. Ta odkaz na
fotografii uveřejní na mapce Severomoravského kraje. Postih možný není, ale na
ostudu je zaděláno.
Otázkou je
dopad pro fotografujícího. V Česku bude takovou akci většina lidí považovat za
bonzování, ačkoliv v Německu nebo ve
Švýcarsku by byla respektována a považována za příspěvek ke kvalitě života.
Akce je zatím provozována jen na Ostravsku, takže u nás se čmoudilové zatím
posměchu bát nemusí.
Hodnocení se
provádí podle tmavosti kouře. Nejvyšší
přípustná tmavost kouře, vyvolaná pohlcováním světla v kouřové vlečce
vystupující z komína, je barva kouře, která je ještě přípustná. Měření tmavosti
kouře se provádí zrakovým porovnáním tmavosti kouřové vlečky s odpovídajícím
stupněm Ringelmannovy stupnice. Tmavost je dána koncentrací sazí a popílku v
kouři.
Stupnice je na přiloženém obrázku.
20. ledna 2014
Dříve a dnes
Na internetu
lze často nalézt dvojice fotografií stejného místa - foto z minulosti v porovnání se
současností. Takovým příkladem jsou dvojice fotografií v rubrice SOUČASNÉ FOTO
na stránkách
Udělat dnešní
foto není tak náročné, obtížnější je nalézt nějakou fotografii historickou a k
ní udělat ze stejného místa foto dnešní. Jak je popsáno v prosincovém článku Trávník-Glasert
v r. 1938 (v Trávnicko-Nadějském zpravodaji) řada chalup z poloviny
minulého století už neexistuje. Tím více je zajímavý vzniklý kontrast.
Budeme proto vděčni čtenářům, pokud nám takové dvojice fotografií nabídnou k založení do historického archivu.
Budeme proto vděčni čtenářům, pokud nám takové dvojice fotografií nabídnou k založení do historického archivu.
11. ledna 2014
Kácet s povolením nebo bez povolení?
Jak jsem zde
již psal v srpnu 2013, od 15. července loňského roku začala platit nová vyhláška 189/2013 Sb., podle
které se výrazně mění předpisy pro kácení stromů v zahradách.
Ve Zpravodaji města Cvikova ze září 2013 vyšla v této
záležitosti Informace referenta životního prostředí, které je výslovně uvedeno:
Zahradou se v tomto případě rozumí pouze pozemek u bytového
nebo rodinného domu určeným k trvalému bydlení, který je v zastavěném území, je
nepřístupný veřejnosti a je řádně stavebně oplocený (je potřeba mít stavební
souhlas, případně sdělení od stavebního úřadu).
V připojené
tabulce je dále tato definice pro kácení konkretizována:
Nově bez povolení - pouze
podle výše uvedené definice.
Nadále s povolením - Vše ostatní tedy například oplocené pozemky u
rekreačních objektů, zahrádkářských kolonií, průmyslových objektů, škol,
školek, restaurací, ploch veřejné zeleně atd.
Při jednání se zmíněným referentem
jsme pochopili, že pro naše chalupy i v případě oplocení bude i nadále
vyžadovat ke kácení povolení.
A zde narážíme na právnický rozpor. Co
je a co není rekreační objekt?
V zápisu k našim chalupám v katastru
je vesměs uvedeno: objekt k bydlení.
Kategorie "objekt k bydlení"
se údajně od r. 1996 v katastru nemůže nově zapisovat. Dle původní vyhlášky č. 126/1993
do této kategorie spadaly i budovy pro individuální rekreaci. Dnes přípustné definice
jsou: bytový dům, rodinný dům, stavba pro rodinnou rekreaci. Logicky vzato, stavba
k bydlení je nadřazenou kategorií k bytovému a rodinnému domu.
V
katastru se tedy přesnou informaci nedozvíme. Je tedy nutno připomenout, že v
řadě případů docházelo za minulého režimu z obavy o možnost nuceného
vystěhování ze státního bytu k vyjmutí rekreační chalupy (čili starší stavby, zbudované pro
trvalé bydlení) z bytového fondu a rekolaudaci pro účely individuální rekreace.
Máme
tedy z právního hlediska rekreační chalupy dvojího druhu - buď rekolaudované
pro rekreaci nebo původní rodinné domky (tam kde k rekolaudaci nedošlo). Řada
rodinných domů je tedy dlouhodobě využívána k rekreaci, ale stále to jsou
rodinné domy.
Podle
toho je nutno přistoupit i k výkladu výše zmíněné informace referenta MěÚ Cvikov.
2. ledna 2014
A teď zvesela do nového roku
Poslední dny roku 2013 jsme si v naší chalupářské
kolonii ovšem užili. Mnozí z nás se svými rodinami na chalupách slavili už
Štědrý večer, ostatní doráželi ve dvou všedních dnech po Vánocích.
Takže tradiční Pochod
hospodami Lužických hor se konal v neděli po Vánocích s více než
tuctem účastníků, ovšem bez sněhu s podmračeným počasím. Trochu nás
zaskočila skutečnost, že naši sousedé Němci chodí a jezdí v neděli na pro ně
levné jídlo a pití v pohraničních hospodách. Museli jsme proto dvě
plánované zastávky pro nemožnost posezení vynechat. Přesto jsme ale absolvovali
asi 11 km
pěšky a 4 hospody, kde jsme byli vlídně přijati. Na prvním obrázku jsou někteří
účastníci výšlapu.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]