30. dubna 2015
Blíží se Filipojakubská noc
28. dubna 2015
Jarní vycházka pro naše důchodce
Pokud bude pěkné počasí, chtějí si naši důchodci-turisti
udělat ještě na jaře nějakou tu turů po okolí. Mohl by to být výlet na obhlídku horolezeckých terénů u Mařeniček, o kterých sice víme, ale
nikdo z nás tam ještě nebyl, Zmiňoval jsem se o nich tady na blogu
v říjnu 2007.
Jde o řadu skalních věží a věžiček, ukrytých v lese,
vysokých asi jako je Křížová věž nad Nadějí (viz mapa s jejich názvy). Podle ní vidíme, že se
skály rozkládají po obou stranách údolí Svitávky s
rybníky, kde se u nás říká „Na hrázích“.
Šlo by se přes dolní Trávník
údolím pod Zeleným vrchem až k rozcestí,
kde odbočuje silnice na Drnovec. Hned u
rozcestí jsou první skály. Další skalní útvary jsou v lese po pravé straně
silnice na Kunratice. Na levé straně rybníků jsou další věže nad tak zvaným
Třídomím.
Panenský kámen je kousek dál na svahu pod rezervací Jezevčí
(nebo také Jílový) vrch.
Pokud ještě před Třídomím odbočíme na cestu přes malý
kopeček zpět do Mařenic, uvidíme ve skalách dva reliéfy (oltář a Útěk sv.
Rodiny do Egypta).
Než překřížíme červenou značku, která vede z Mařeniček do
Antonínova údolí, uvidíme po levé straně přírodní památku – rašeliniště. Rašelina se tu
těžila ještě před sto lety. Ale dnes je místo chráněné zvláště kvůli vzácným
rostlinám, které zde rostou.
Připojeno je pár fotografií, převzatých ze zmíněné
horolezecké příručky.
23. dubna 2015
Cestujeme, putujeme
Aby si někdo nemyslel, že chalupáři se motají jen kolem
svých chalup. Samozřejmě, že údržba chalup a zahrada si žádá své, ale stihne se
i občasný výlet za hranice všedních dnů.
Ti mladší si troufají i daleko, takže několik lidiček
z naší mladší generace se v minulých týdnech podívalo až do Kambodže
nebo na Srí Lanku. Někteří postarší vytrvalci si byli zalyžovat v Rakousku
a Švýcarsku (náhradou za zrušený lyžařský svah
nad Dolní Světlou?). Jedna
sousedka - chalupářka navštívila maďarské termální lázně Sárvár , kam naše
parta opakovaně před pár lety společně jezdila. A byla prý velice nadšená jak
jsou lázně rozšířené.
Několik našich chalupářských párů si pro letošek vybralo za
cíl lázně v Třeboni. Strávíme tam pospolu několik dní v červenci.
Že jsou Lužické hory truristickým magnetem, dokládají časté
stránky na internetu.
Zajímavé stránky včetně výborných obrázků jsou
Popisují se tam zajímavá místa v celé naší republice. Na adrese
se píš o řadě míst v Lužických horách a okolí, jako je
Českosaské Švýcarsko a Šlukonovsko. Třeba tam zrovna najdete inspiraci pro váš
výlet.
I nedávno otevřený pivovar Cvikov má své stránky
A ještě bych upozornil na stránky ZANIKLÉ RALSKO,
kde se mnoho dozvíte
o dávných vesnicích v prostoru, kde pobývala a který devastovala vojska nechvalně známé Střední skupiny vojsk
našich okupantů od r. 1968 až do jejich odchodu v r. 1991. O pozůstatcích z tohoto období si přečtete na webu
19. dubna 2015
Čas povelikonoční
Doufám, že uspokojím našeho čtenáře z daleké Kanady,
který mi napsal, že už víc než týden nebyl na blogu nový článek. Jsou tu jarní
práce! Stáří a zhoršující se zrak si taky vyžaduje mírnit se v koukání na monitor.
Ještě se vrátím ještě k velikonoční koledě. Po nedělní koledě pánské následovala na Velikonoční
pondělí koleda dětská. Pro nedostatek
chlapečků tu chodí s pomlázkami koledovat i děvčátka. Doufejme, že v tom
nebudou pokračovat až vyrostou, představa týnejdžerek s pomlázkami, jak
probíhají vesnicí a mydlí stařečky chalupáře, je krapet děsivá. Připojím dva obrázky, na jednom je
zdokumentování vítání koledníků a to právě když byla krátká sněhová přeháňka. Na druhém je sněhově-velikonoční idylka.
Teď už snad začalo jaro a, i když je stále dost chladno, ale
už se v teplém oblečení dá na zahradách pracovat.
Minulý týden kamarádi navštívili nemocného Fandu a popili s ním
na jeho zdraví.
Další náš marod
Vsakovák se po 9 měsících po nemocnicích dostal alespoň na víkend na
svou chaloupku. Pravidelně ho v nemocnicích
navštěvovali mnozí naši chalupáři a občas ho na vozíčku povozili po okolí
nemocnice. Stále m držíme palce, aby se
rozhýbal a mohl být v létě tady s námi.
Tuto sobotu byla veliká sešlost v penzionu U Naděje.
Celý večer zde hrál rodinný band Dinosauři z Nového Boru a dostavivších se
více než 40 lidí s nimi zpívalo a to od lidovek jako Když jsem já sloužil to první léto přes písničky trampské a
semaforské až po countryovky. Už jednou
jsme si s nimi zazpívali letos v lednu a tak se těšíme na další sešlost.
Dobro došli.
5. dubna 2015
Velikonoce na sněhu
Nastala velikonoční neděle - Hod Boží velikonoční (vnuk, neznalý staročeštiny, se dotazoval. čím ten Bůh hodil). A to je den tradičního koednického pochodu Trávníkem a Nadějí.
V pátek to vypadalo s počasím nevalně, vítr a sněžení, ale už na Bílou sobotu bylo slunečno a sníh pomalu mizel. Anes jsme se probudili do modrého rána.
Naše Vladěnka vždycky říkala, že holt ti zatracení koledníci maji na počasí štěstí. Ale nebylo to vždycky. Podíval jsem se do záznamů naší Marušky Dobromily (budu muset zase opublikovat nějaký její recept) a zjistil jsem, že:
I další zvyk byl letos obnoven, děti s babičkami se sešly v sobotu odpoledne v osvěžovně a společně zdobily kraslice. U Dědova odpočinku uspořádal pan pastor Solloch z Naděje požehnání naší stravy.
Krátký článek doplním fotkounašeho zasněženého okolí.
A jak koleda proběhla?
Trvala 5 hodin, obešlo se 20 chalup a ušlo 5.5 km. Všude jsme zazpívali a vyšlehali hospodyně (jedna před námi kamsi zmizela), dostali stopečku vodky (stárneme - všichni chtěli co nejmenší) a více či méněnějakých dobrot k zakousnutí (a Prďola nám vyudil kus krkovice - mňam). Nakonec jsme si společně večer zazpívali v naší hospůdce.
V pátek to vypadalo s počasím nevalně, vítr a sněžení, ale už na Bílou sobotu bylo slunečno a sníh pomalu mizel. Anes jsme se probudili do modrého rána.
Naše Vladěnka vždycky říkala, že holt ti zatracení koledníci maji na počasí štěstí. Ale nebylo to vždycky. Podíval jsem se do záznamů naší Marušky Dobromily (budu muset zase opublikovat nějaký její recept) a zjistil jsem, že:
- snad nejhorší počasí bylo na velikonoce 2001 - během koledy plískanice, takže koledníky bylo nutno pouštet dovnitř chalup, aby při vyzopěvování zcela nepromokli.
- sníh při koledování byl i v letech 2008, 2012 a 2013.
I další zvyk byl letos obnoven, děti s babičkami se sešly v sobotu odpoledne v osvěžovně a společně zdobily kraslice. U Dědova odpočinku uspořádal pan pastor Solloch z Naděje požehnání naší stravy.
Krátký článek doplním fotkounašeho zasněženého okolí.
A jak koleda proběhla?
Trvala 5 hodin, obešlo se 20 chalup a ušlo 5.5 km. Všude jsme zazpívali a vyšlehali hospodyně (jedna před námi kamsi zmizela), dostali stopečku vodky (stárneme - všichni chtěli co nejmenší) a více či méněnějakých dobrot k zakousnutí (a Prďola nám vyudil kus krkovice - mňam). Nakonec jsme si společně večer zazpívali v naší hospůdce.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]