Tak jsme absolvovali oslavu čarodějnic. Jen upozornění, pokud se má konat nějaký větší oheň, je vhodné ho ohlásit předem hasičům. Stalo se už, že „iniciativní“ soused či sousedka je zavolala, ačkoliv

se jen opékaly buřty. Není nutno telefonovat, dá se to hlásit internetově formulářem na adrese

https://paleni.izscr.cz/

A k těm výletům. Dobře jsou v naší chalupářské partě známe výlety na Luž, Hvozd, hrad Sloup nebo na známé Varhany či správně Panskou skálu. Doporučím vám některá další místa.

Další cyklostezka je z České Lípy. Ta začíná nedaleko vlakové zastávky Střelnice v České Lípě a končí u bývalého vlakového nádraží v Kamenickém Šenově, jen několik set metrů od známé Panské skály. Projektovaná jako tři metry široká veřejně přístupná komunikace, je stezka vhodná nejen pro cyklisty, ale i pro pěší. Hladký asfaltový povrch, krajina s vesnickými kostelíky a delším stoupáním pro aktivní sportovce. To vše nabízí Cyklostezka Varhany, která se táhne téměř 17 kilometrů po bývalé železniční trati z České Lípy do Kamenického Šenova.

Dutý kámen u Cvikova asi zná každý. Ale kousek od nás jsou i méně známé sklály, dokonce atraktivní pro horolezce. Jedná se o malou oblast pískovcových skal, roztroušených u Cvikova. V 19.­století byla mezi Cvikovem, Kunraticemi u Cvikova, Drnovcem a Mařenicemi vytvořena řada výtvarných děl v pískovcových skalách.

Hned na začátku skal je skalní kaple. Uvnitř kaple byl umístěn neobvyklý obraz Madony s motivem ztroskotané lodi v pozadí, věnovaný jedním místním podnikatelem z vděčnosti za záchranu v bouři, do níž se dostal při jedné ze svých obchodních cest do Ameriky. Asi 200 m severovýchodně od skalní kaple je v lese nevelká skalnatá dolina, na jejímž konci je uměle přitesaná převislá skála s lavicí, nazývaná Karlův odpočinek. V eliptickém medailonu je uvedeno, že ji upravili členové kunratické sekce Horského spolku. Nachází se zde také jeskyně Waltro, 8 metrů hluboká jeskyně získala jméno po ilegální skupině Waltra Hofmanna, která se zde schovávala koncem 2. světové války. Mezi Drnovcem a Kunraticemi se nacházejí další skály, prochází tudy zelená turistická a žlutá místní značka. 

// vystavil prochpra @ 14:26 Komentáře: 0

 Jaro v našich končinách začalo docela suchem. A zdá se, že i výstavbou. V Naději se opět rozhýbala velkostavba o kterou se vedl spor, který byl zmíněn i naší televizi. Jedna zchátralá chalupa na podzim zmizela. Na další dvojchaliupě už přes rok probíhají práce. V Trávníku zase na podzim začala přestavba jedné chalupy a vyrostla už u ní i nová garáž. Staví se tam rasantně, takže se tu už otočilo i několik velkomixů s betonem. A to se tu prooslýchá, že se ke stavbě rozhoupal i další majitel parcely u Slepičárny. Zatím tam proběhlo vymýcení bujného náletu , který tam vyrostl od doby, co v padesátých letech zmizela původní německá chalupa. Dlouho na internetu visela i nabídka na prodej známého Zámečku v Trávníku, ale zřejmě zatím se kupec nenašel. No takový menší penzion bychom tu snesli, hlavně, aby v něm byla hospůdka!

Cestu do horní části Trávníku nechalo vloni vedení města Cvikov opravit novou metodou – prolitím naválcované vrstvy drobného štěrku horkým asfaltem. Zdá se, že je to metoda dobrá a zatím přežila zimu i ježdění nákladními auty na sběr domovního odpadu. Vzhledem k ceně nemůžeme bohužel čekat, že by se stejně upravily i ostatní cesty k chalupám. Se slzou v oku vzpomínám na dávný výlet do Bavorska, kde jsme obdivovali, že i polní cesty (sloužící jen pro zemědělské stroje) byly vyasfaltované!

No a co dál se děje kolem nás? Po přestavěné silnici mezi Novým Borem a kruhovou křižovatkou ve Svoru se už jezdí a dokonce to má označení, že je to silnice pro motorová vozidla, tedy s dovolenou rychlostí 110 km/h (opraveno). Ovšem je to jen krátký kousek a dopravě pomůže až dokončení dlouhého obchvatu České Lípy spolu s Novým Borem. V plánu je to už dlouho, ale dokončení uvázlo. Zrovna tak by, podle názorů většiny našich automobilistů, byl víc pomohl obchvat Svoru směrem na Šébr. Po rychlém průjezdu tím novým rychloúsekem se vjede mezi domečky Svoru a spěchání je konec.

A ještě tu máme jednu novinku – z bývalé lokální železniční tratě mezi Svorem přes Cvikov do Jablonného se zřizuje cyklostezka. Nyní byl otevřen úsek do Cvikova. To je chvályhodné, protože jezdit na kole po přetížených normálních silnicích není nic lákavého. Kde jsou ty časy, kdy rodiče dovolili čtveřici našich synků (ve věku asi 15 let), aby o prázdninách jeli z chalup na kolech do Prahy (po hlavní silnici přes Mělník – tehdy ani jiná možnost nebyla), přespali u kamaráda a druhý den se vrátili!

Moc se už těšíme na teplé počasí, abychom se mohli scházet u ohně a opékat buřty a popíjet pivo. S hospodami je to opravdu zlé. Alespoň hospoda U tří lip má přes Velikonoce otevřeno, ale jen přes Velikonoce. Paní šenkýřka krapet marodí a tak jí držíme palečky, abychom se tam mohli v létě na pravidelné páteční schůzce potkávat. V týdnu před svátky bylo hezky teplo, ale na začátek svátků se ochladilo a i sprchlo. Cožpak déšť, ten okolní příroda už potřebovala. Nějak to Pán Bůh nezvládá. My tu máme sucho a přitom ve Španělsku se lidé topí v záplavách a v Alpách napadne za dva dni metr sněhu!

// vystavil prochpra @ 09:04 Komentáře: 3

Chalupáři z našich dvou vesnic u Cvikova, Trávníku a Naděje, si v devadesátých letech ustavili Občanské sdružení, které se před časem v souladu s českými zákony přetvořilo na Spolek. Podle svých stanov má tento Spolek mimo jiné za cíle:

• Zastupovat zájmy Spolku v jednáních s městem Cvikov.

• Organizovat společenské akce

• Spolupracovat s veřejnými sdělovacími prostředky při propagaci regionu.

• Svojí činností, včetně hospodářského vybavení z majetku Spolku, napomáhat svým členům ve zvelebování životního prostředí jejich domů a chalup. Poskytovat metodickou činnost.

Spolek má asi 45 členů (tj. majitelů chalup), což není moc pokud sečteme chalupy v obou vesnicích, kterých je kolem 120. Účast na členských schůzích je obvykle kolem poloviny členů, takže jen tak tak umožňuje hlasovat potřebnou nadpoloviční většinou členů.

Pokud se podíváme na činnost Spolku v posledních letech, moc růžově to nevypadá. S vedením města Cvikov (naší vesničky střediskové) se vedení Spolku setkává celkem pravidelně a vedení Cvikova se víceméně zúčastňuje výročních schůzí Spolku. To by se tedy dalo akceptovat. Občas se Spolku podaří něco prosadit (bývá to ovšem zdlouhavé a často ze Cvikova slyšíme, že na to nejsou peníze).

Chvályhodné bylo angažování Spolku v záležitosti výstavby “chalupy“ v Naději, kdy stavebník nedodržel schválený plán stavby. Věc se ovšem táhne už více než rok a chalupáři mají dojem, že se čeká, kdo se dříve unaví a na námitky se zapomene.

Užší navázání na vedení města Cvikova má tzv. Osadní výbor. Pokud bychom se o jeho činnosti chtěli něco dozvědět na jeho facebookové stránce, tak bohužel – poslední informace je ze srpna minulého roku.

Společenské akce skončily před 4 roky, když přestal existovat hostinec U Naděje, kde se pořádaly setkání členu, sportovní závody pro naši omladinu nebo posezení u ohně třeba ke Dni čarodějnic.

Spolek za dobu své existence zakoupil řadu zařízení (vertikutátor, štěpkovače, lešení apod.), ale pokud bychom se podívali na soupis jejich využití, tak najdeme jen několik opakujících se uživatelů.

Takže na závěr postesknutí - když se rozhlížíme kolem našich chalup, tak se konec konců každý týden něco děje (chalupy se přestavují, kácí se les kvůli kůrovci nebo kvůli stáří stromů, opravují se cesty, lze se zamyslet nad způsobem odvozu komunálního odpadu, občas se nahlédnutím do katastru dá zjistit, že se mění majitelé parcel nebo dochází k dohadům o hranice pozemků apod.). Živý Spolek by měl toto sledovat a upozorňovat své členy a hájit jejich zájem. Bohužel na členské schůzi Spolku je nás málo a mladých obvykle pomálu, nějak se k aktivitě nehlásí. Za našich mladých let jsme byli aktivnější a držíme partu až do stáří.

DODATEK:

K té zmíňce o pochybné stavbě v Naději. Už se tam zase staví! Je tam lešení a dodělává se střecha. Vedení Spolku ovšem žádnou  informaci o pokračování stavby nedostalo. 

// vystavil prochpra @ 09:41 Komentáře: 0

 Letos nebyla zima kolem našich chalup příliš bohatá na sníh. Kde jsou ty časy, kdy napadlo (většinou v ledna a únoru) až 80 cm sněhu a měli jsme zasypané ploty! Tehdy napadal obvykle sníh už před Vánoci a často nám při vánočním pobytu mizel ze dne na den.

Letos sníh v lednu napadl, ale jen kolem deseti centimetrů.  Ale zase  je nutno připustit, že několik týdnů vydržel.

A tak, chalupáři, zima skončila, šup do práce na zahradách u chalup. Čeká nás velikonoční posezení u ohně (koledníkům povolily kolena a svaly na nohou), tak obcházet chalupy se už nebudou a chalupářky musí, chtějí-li slyšet naše písničky, dorazit k ohni.

// vystavil prochpra @ 13:38 Komentáře: 0

 V minulém článku jsem popisoval jak naše vesnice fungovaly dřív a dnes, co všechno zaniklo. Na internetu se objevil článek senátorky Daniely Kovářové na toto téma. Konkretizuje a zobecňuje ty skutečnosti, na které jsem upozorňoval u nás. Okopíruji sem několik odstavců z jejího článku.

Lidé ve velkých českých městech mají různé problémy. Například je trápí dopravní zácpy, zápach a špína v metru, nedostatek volných míst k parkování, příliš drahé luxusní bydlení nebo podniky, kde neberou platební karty. A taky bezdomovci, narkomani. Jenomže venkov si o vymoženostech „chytrých měst“ s neplacenou wifi a digitálními technologiemi může nechat zdát.

Prvním a největším nedostatkem jsou kulhající infrastruktura, veřejná doprava s mnohahodinovými intervaly, chybějící pošta, lékárna, zubař či jiné zdravotnické a sociální pokrytí. Někam vedou dobré cesty, ale na mnoha místech jsou nekvalitní nebo záplatované. Jestliže je problém v Plzni sehnat zubaře, je skoro vyloučeno ho najít v Merklíně nebo v Chanovicích. Marně starostové lákají lékaře na zařízení ordinace, byty a náborové příspěvky. Vylepšovat venkov se nějak nestihlo, přes dávné sliby zásadní zlepšení nenastalo, ačkoliv obce, městečka a mnozí starostové se snaží, seč jim síly stačí.

Ano, i naše vesnička středisková právě plánuje byty a ordinace pro chybějící lékaře.

Vždycky mě to znovu napadne, když vidím v krajských městech ty obrovité stavby za spousty miliard, ty nové silniční přivaděče, sochy, přemostění, dopravní uzly, nadjezdy a mosty pro zvířata, kruhové objezdy a nové semafory. Co by mnohé vesnice daly za drobečky od stolu, aby si mohly vybudovat chodník podél rušné cesty.

Některé obce řeší situaci inovativně – obecní prostor pronajmou za korunu vietnamskému zájemci, který svou nabídkou brzy naváže na nejlepší tradici dávných koloniálů – prodává potraviny, hrábě, drogerie, granule pro psy. A občas i pořídí pípu a lavičku před konzumem zastřeší, aby dva tři sousedé mohli aspoň na chvíli spolu posedět a pobýt. Chválabohu za ně, za pracovité Vietnamce.

A když jsme u zániku obchodů, ve stejném šuplíku najdeme i hospody, zájezdní hostince a všelijaká venkovská pohostinství. Kdekterý obhájce zákazu kouření dnes ironicky konstatuje, že po zákazu žádná katastrofa nenastala, protože kolem něj jsou v jeho krajském městě pořád zaplněné restaurace, ba dokonce že leckdy musí rezervovat stůl předem. Jenomže jeho pohled a městská zkušenost ani náhodou neplatí pro venkovské provozovny.

Čtenář – abstinent možná nadšeně zaplesá na zavíráním pohostinství, ale vývoj posledních let má dramatické dopady nejen na materiální kvalitu života na venkově, ale hlavně důsledky naprosto likvidační na sociální vazby, na lokální pospolitost, na komunální život. Lidé jsou od sebe stále více izolováni, zaháněni do soukromí, nemají se kde, za co a proč stýkat. Mladá generace se už dávno nechodí družit někam na vlhké meze ani si za opuštěným kulturákem nekope do mičudy. Každý jednotlivě sedí doma u svého chytrého telefonu, protože se odnaučil se svými vrstevníky vůbec mluvit.

Tak bychom někdy měli myslet i na jejich problémy, starosti a komplikace. Venkov je totiž základna, kde se pěstují plody a chovají zvířata, co se jimi zásobují města, a kam se z měst jezdí na chaty, na rekreaci a pro zdravé potraviny. Venkov vždycky byl grunt a nohy, na kterých naše společnost stojí. Tak se nedivte, až se začne hlásit o slovo. Zabírá většinu rozlohy naší krásné země a žije na něm třetina jeho obyvatel.

No nemá paní senátorka pravdu?

// vystavil prochpra @ 11:14 Komentáře: 0

 Snad bude zajímavé si přečíst o historii našich dvou vesniček – Trávníku a Naděje (ale nikoliv o době Karla IV., ale jen z posledních sto let).

Zajímavý je údaj o počtu obyvatel ze sčítání v r. 1921. Tehdy měl Trávník 303 a Naděje 246 obyvatel (velkou většinou Němců). Také měly obě vesnice po celou dobu první republiky německé názvy – Naděje byla HOFFNUNG (to je totéž v němčině) a Trávník byl GLASERT. K přejmenování do češtiny došlo až v r. 1945 a zajímavé je, že se několik měsíců Trávník jmenoval Sklenařice (Glas je německy sklo) než se zjistilo, že Sklenařice už v Čechách jsou a tak byl přijat název Trávník (Gras je německy tráva).

K vysídlení Němců došlo po druhé světové válce a bylo ukončeno v r. 1946. Už v r. 1945 sem přišly první české rodiny a v září 1945 byl ustaven Místní národní výbor (jména Zeman, Marušák, Čáp). Přistěhovalci byli většinou zemědělští bezzemci z několika okresů ve středních Čechách, dokonce je zaznamenáno, že to byly i dvě tři spřízněné rodiny, což dosvědčuje řada stejných příjmení. V neúplné místní kronice (je v archivu v České Lípě) je uvedeno, že první pražští rekreanti dorazili v r. 1946. Z roku 1952 je záznam, že v Trávníku byl i dobrovolný hasičský sbor s velitelem Čápem (dodnes stojí na kopci v Trávníku hasičárna, ovšem již dávno přestavěná na domek). Ti přistěhovalci pracovali v lese nebo v několika továrnách ve Cvikově. Postupně ovšem jejich děti vesnice opustily a našly si zaměstnání i byty ve Cvikově, Boru nebo v České Lípě. Vesnice přešly na rekreační provoz pražských rodin. Pamětníci vzpomínají, že na začátku padesátých let to byla i organizovaná akce, kde přicházeli z Prahy umělci, řada z nich na volné noze, a tak na chalupách zůstávali i přes léto. Připomenu jen několik spoluchalupářů známých jmen. Byli tu architekti Moravec a Štádler, muzikanti Pergl, Tesařík a Šmejkal, skladatelé Fišer a Stanislav, grafik Rambousek, baletka Štemberová, letecký konstruktér Kříž, průkopnk akupunktury doktor Kajdoš  nebo fotograf Hlinovský.

Dnes je zde trvale bydlících jen málo (včetně rodin je to kolem padesáti osob) a to ještě někteří jsou původní rekreanti, kteří se sem přestěhovali na důchod.

Za první republiky byly v Trávníku dvě hospody (jedna u silnice přežila až do začátku devadesátých let, druhá je zbouraná, ta byla na dnešní otočce). V Naději byly hospůdky dokonce čtyři (jedna z nich v Hamru, ale před nedávnem skončila i ta).

V Česku nyní nastal celkově soumrak vesnických hospod.. Tak třeba v Mařenicích ještě před deseti lety byly hospůdky čtyři (U Břicháčků, Haski, Mačeta a U plukovnice). Dnes zbyly jen dvě. V Trávníku až do začátku devadesátých let fungovala hospoda „na návsi“ u silnice do Mařenic. V novinách se uvádí, že v řadě vesnic to chlapi řeší tak, že se scházejí v hasičárně nebo u někoho v garáži a pijí láhvové pivo

Podobné je to i s obchody. Před válkou byl v Trávníku i řezník nebo výroba cementoých dílů. V Naději byla i trafika a řada řemeslníků. Po válce v Trávníku fungoval jen obchod a hospoda. Pamětníci pamatují prodavačku v obchodě, která dojížděla z Lindavy (obchod byl shromáždištěm místních žen, takže než se vše prodrbalo, trval nákup dost dlouho). Někdy v polovině sedmdesátých let obchod zanikl a řadu let sem pak zajížděla pojízdná prodejna. I to už je historie. Dnes se jezdí buď rodinným autem nebo autobusem nakupovat do Cvikova nebo občas do Boru.

Myslím si, že to zavzpomínání vyvolalo pocit „jó, časy se mění“.

Autor se na blogu znovu objeví (zrak se mi zlepšil) i když to nebude tak často, jako v předchozích letech, kdy jsem se snažil uveřejňovat významné aktuální informace.

// vystavil prochpra @ 09:40 Komentáře: 0

 Meteorologové a klimatologové už snad 15 let konstatují, že se Zeměkoule otepluje. Konec konců to pociťují i obyčejní lide, zvláště pak naši chalupáři, kteří to mají blíž k přírodě než ti, co žijí jen ve městech.

Vzpomeneme si, že před 30 – 40 lety, když jsme učili naše děti lyžovat, bylo kolem chalup i půl metru sněhu? Blízko nás fungovaly sjezdovky a vleky v Dolní Světlé, jezdilo se lyžovat do Jiřetína nebo i na Ještěd. Poslední roky už napadalo jen kolem deseti centimetrů sněhu a obvykle moc dlouho nevydržel. Sjezdovky v Dolní Světlé skončily, když jejich provozovatel zjistil, že výdělky už nepostačují při neochotě místních orgánů snížit nájemné.

Letos je ta zima trochu výjimečná, protože od konce ledna se drží mráz a napadaný sníh alespoň stačí na běžkování.

A jak na to oteplování reaguje svět? V r. 2015 se sešla v Paříži konference pod záštitou OSN, která přijala deklaraci (dokonce se o ní ani nehlasovalo, jen se vytleskala), která požadovala, aby státy snížily emise škodlivých uhlíkových plynů tak, aby do r. 2100 předpokládané stoupnutí teplot kleslo o 2 ^oC. Evropská komise byla následně ještě papežštější a přijala tak zvanou Zelenou úmluvu (Green Deal), kterou se evropské stáry zavazovaly dosáhnout už v r. 2050 klimatické neutrality (skončit s uhelným topením, zavést automobily na elektrický pohon a další opatření).

Ovšem každý problém má své ale. Kromě vědců, kteří prohlašovali, že lidstvo si způsobuje oteplování samo, vystupovala řada vědců s varováním, že to není tak jednoduché. Poukazovali na oteplení před deseti tisíci lety, kdy zmizelo zalednění zeměkoule, které pokrývalo ledovcem Evropu až po Krkonoše (a tehdejší Neandertálci auta neměli a nebylo jich tolik, aby kouřem zamořili ovzduší). Naopak tito vědci poukazovali na změny slunečního záření a změny oběžné dráhy planet či vychylování zemské osy jako hlavní příčiny změn klimatu. Jedním z takových vědců byl dánský vědec Lomborg.

A dokonce v listopadu 2024 se v Praze za mlčení našeho tisku konala konference, kde se sešli právě pochybovači o teorii oteplování vlivem lidské činnosti. A ještě se vlastně zamlčuje skutečnost, že díky kysličníku uhličitému vyrábí rostliny a stromy kyslík, který potřebujeme k životu. Také se jistí „takévědcI“ “ v současnosti vyslovují pro omezení chovu dobytka, neboť prý krávy také produkují ty klimatu škodlivé emise. To, že přežvýkavci přeměňují rosliny na maso a tak krmí lidstvo, se opomíjí. A taky už se vyjednává, že nám na chalupách zakáží topení v kamnech a kotlech, prý jen na elektriku. Ale to bychom museli stavět víc atomových elektráren než máme v plánu.

No a nejnovější vývoj v této oblasti také stojí za posouzení. Nová americká vláda oficiálně odstoupila od respektování závěrů výše zmíněné pařížské konference o klimatu. V Evropě se silně zvedají hlasy (dokonce i z naší vlády) proti opatřením podle Green Dealu, protože je už prokázáno, že silně ohrožují ekonomiku evropských zemí. Dále se upozorňuje na to, že i absolutní omezení těch „škodlivých emisí“ v Evropě má jen nepatrný vliv na zemské klima, pokud nebudou stejně postupovat i další světové průmyslové státy jako Čína, Indie a nyní i USA. Naopak to poškodí evropské země, což se už projevilo v německém automobilovém průmyslu.

Na tuto problematiku by se hodil výrok středověkého učence Erasma Rotterdamského:

“ Čím méně talentu mají, tím více sebevědomí a arogance mají. Všichni tito blázni bohužel nalézají jiné blázny, kteří jim tleskají.”

// vystavil prochpra @ 08:46 Komentáře: 1

Stále se píše a hovoří o politice a politicích. Někdy je to až úsměvné jako když si třeba jedna poslankyně postěžuje, že vzhledem k zádrhelu se zákonem o odměňování politiků a soudců, nedostala plat za leden a neví jak bez těch 130 tisíc korun čistého uživí rodinu.

Ale podívejme se mezi obyčejné lidi. V naší končině je asi 5 vsí, kde většina obyvatel žije trvale. Mají tam své zastupitelstvo a aktivit je tam dost, jak dokladují internetové stránky třeba Kunratic u Cvikova nebo Krompachu. Naše vesnička středisková – CVIKOV – aktivitami skoro přetéká, jak se můžeme přesvědčit na jejich Zpravodaji.

Jsou tu ale i vesnice, kde je trvale bydlících minimum a většina chalup patří rekreantům z měst. Ti nejsou na chalupách trvale, ale ti ještě zaměstnaní jen o víkendech či dovolených a ti strarší v důchodovém věku jen od jara do podzimu.

Pokud se podíváme na ten pojem občanská iniciativa, tak si to můžeme rozklíčovat jako úsilí o společné zvelebování sídlišť. A – ruku na srdce – v těch rekreačních vesničkách to moc růžové není. Dříve se dokonce takové akce organizovaly shora. Vzpomenu si, že někdy před snad více než 40 lety jsme v rámci Akce Z uklízeli na pár místech v Trávníku černé skládky na okraji lesa.

Doku byly ve vesnici hospody, řada věcí se dala dojednat tam. Ovšem hospody zanikají (třeba v Mařenicích byly hospody 4, dnes jsou jen dvě, v Trávníku už hospoda není a v Naději byly hospody naposledy za okupace).

Máme tu sice jakési organizace – Osadní výbor nebo Spolek chalupářů, ovšem pokud se podíváme na jejich internetové stránky moc nadějně to nevypadá.

Osadní výbor tam má poslední informaci 6 měsíců starou.

Spolek chalupářů má také svůj Zpravodaj a obvykle je tam jeden příspěvek za měsíc (nyní je tam starý prosincový). Hlavním námětem toho zpravodaje je středověká historie našeho okolí. Je to sice zajímavé, ale zpravodajství to není. Jednou za rok se tam objeví zápis z členské schůze, kdy se obvykle projednávaj připomínky k vedení naší vesničky střediskové ohledně naši Místní části, ale o nějaké občanské společné iniciativě nenajdeme nic.

Několik chalupářských jedinců projevovalo svůj zájem o společné věci třeba tím, že svými sekačkami trávy občas prosekali i travnatou veřejnou cestu. A co se stalo? Na jedné nedávné členské schůzi jsme zástupce Cvikova upozornili, že by i takové obecní cesty mohli prosekávat. Stalo se a – protože to udělali velkým sekacím strojem, vzalo to místy trávu i s kořínky a na cestě teď máme blátivá místa. Ono ta malá občanská iniciativa má také něco do sebe.

Uvidíme, až nastane jaro, zda půjdeme do sebe a uděláme něco společně pro všechny.  ☺

// vystavil prochpra @ 10:39 Komentáře: 0

 Psal jsem tady několikrát o cestách kolem našich chaloupek, Občas to poničila těžba dřeva, jindy liják a obvykle byl problém s trvalostí opravy, provedené jen zaválcováním drti. Vloni tedy bylo s povděkem kvitováno, že cesta od bývalého konzumu (na Trávnické „návsi“) byla opravena dokonalejším způsobem (navezením asfaltové drtě a pokropením horkým asfaltem). To dávalo naději, že taková oprava se lijákem nezničí.

O cestě lesem nad Zámečkem nám bylo řečeno, že ji opraví Lesy ČR, až skončí těžbu Těžba skončila vloni v březnu, ovšem dřevo (klády a silné větve) zůstaly na hromadách u cesty a zástupce lesu řekl, že „do konce roku zmizí“. Pokud myslel rok 2024, tak to se nepovedlo, pokud myslel do 12 měsíců od ukončení kácení, má ještě dva měsíce čas.

Teď vznikl v horním Trávníku nový problém. Od loňského srpna tam probíhají stavební práce. U jedné chalupy se přestavuje garáž, postavila se ve svahu tarasová zeď a opravuje se i chalupa a její střecha. Práce probíhaly na podzim i v zimě, na stavbu dojížděly těžké stavební stroje (mixy s betonem, bagr, nákladní vozy se stavivem). V návaznosti na deštivé počasí (a v lednu na sníh) došlo samozřejmě k značnému poškození příjezdové komunikace a plácku před zmíněnou garáží. Před takovými 30 lety to byla travnatá plocha, na které občas zaparkovaly na víkend dva osobní automobily. Dnes je to rozrytá rozbahněná plocha, kde mají s dojetím problém i ta nákladní auta. Místy je poškozený i na začátku článku zmíněný nový povrch cesty dolů k silnici.

Navíc na ten plácek jednou za týden přijíždí mohutné auto firmy, která odváží komunální odpad – i ti si už stěžovali, že při otáčení zapadají (pokud někdo na naší vesnici bydlí trvale, platí za odvoz TKO víc než běžní chalupáři a má tedy nárok na odvoz odpadu z popelnice u domu, aby nemusel nosit odpad do vzdáleného místa s kontejnery).

Na větších stavbách se to řeší třeba pokrytím postižené plochy betonovými panely, ale s tak výrazným poškozením u této přestavby zřejmě nikdo nepočítal. Předpokládáme tedy, že se i u nás  opravy dočkáme, ale obnovit tamější travnatý palouček bude asi náročné.

// vystavil prochpra @ 14:30 Komentáře: 0

 Tak co to vlastně je? Je to schopnost strojů (především výočetní techniky) jako je uvažování, učení se, plánování nebo kreativita. Umělá inteligence umožňuje řešit problémy a to stejně dobře nebo dokonce lépe než člověk. Ten se nejdříve musí naučit obecné řešení dané úlohy. AI si fakta, potřebná pro takové řešení, s mimořádnou rychlostí zjistí z dat, uložených ve světové síti internetu. Algoritmy AI musí tedy chápat zadané úkoly a zformulovat výsledek řešení. Podstatné je, že to provádí rychleji než člověk. Shromažďuje tedy informace, posoudí je, aplikuje do algoritmu a publikuje rychleji než to dokáže člověk. Samozřejmě, že je tu i možnost zneužívání, například vytvoření videa nějaké činnosti s využitím vložení tváře nějaké osoby, která se bude pohybovat, gestikulovat i mluvit. Je tím možno skoro věrohodně někoho třeba zesměšnit. Ale rozhodující je využití AI pro rychlá řešení určitých úkolů. 

Uvedu zde názorný příklad. Přihlásím se na internetové adrese AI

https://gemini.google.com/app

Můžeš mi, prosím, napsat něco o vesnici Trávník u Cvikova v Lužických horách? Co je tam zajímavého ve vsi a okolí?

 Za chvíli dostanu odpověď:

Ahoj! Rád ti poskytnu informace o vesnici Trávník u Cvikova.

Trávník je malá, klidná vesnice, která nabízí únik od ruchu velkých měst. Je obklopena krásnou přírodou Lužických hor a nabízí ideální prostředí pro pěší turistiku, cykloturistiku a další outdoorové aktivity.

Co je v Trávníku a okolí zajímavého:

·     Roubené domy: Vesnice se pyšní několika krásně zachovalými roubenými domy, které jsou typické pro tuto oblast.

·     Klidná atmosféra: Pokud hledáte místo, kde si odpočinout a nabrat nové síly, Trávník je pro vás ideální volbou.

·     Chráněná krajinná oblast: Trávník leží v oblasti Chráněné krajinné oblasti Lužické hory, což znamená, že zde najdete jedinečnou přírodu a množství turistických tras.

·     Možnosti vyžití: V okolí Trávníku jsou k dispozici různé možnosti vyžití, jako jsou:

·     Pěší turistika: Mnoho značených turistických tras vede okolní krajinou a nabízí krásné výhledy.

·     Cykloturistika: Pro cyklisty jsou zde k dispozici cyklotrasy různých obtížností.

·     Houbaření: V lesích kolem Trávníku roste mnoho druhů hub.

·     Lyžování: V zimě se můžete vydat lyžovat do některého z blízkých lyžařských středisek.

·     Historie: Trávník má bohatou historii, o které se můžete dozvědět více v místních informačních zdrojích.

Co můžete v okolí Trávníku navštívit:

·     Cvikov: Nejbližší větší město nabízí řadu obchodů, restaurací a dalších služeb.

·     Mařenice: Další malebná vesnice s krásným kostelem.

·     Lužické hory: Celé pohoří nabízí mnoho turistických cílů, jako jsou skalní útvary, rozhledny a historické památky.

Tipy pro výlet do Trávníku:

·     Nejlepší období pro návštěvu: Jaro a podzim jsou ideálními obdobími pro návštěvu Trávníku, kdy je příroda nejkrásnější.

·     Ubytování: V Trávníku a okolí najdete několik penzionů a chalup, kde se můžete ubytovat.

·     Jídlo: V místních restauracích si můžete pochutnat na tradiční české kuchyni.

Pokud plánujete výlet do Trávníku, určitě si nenechte ujít návštěvu této krásné vesnice a jejího okolí.

Chcete vědět něco více o konkrétních aktivitách nebo místech v Trávníku a okolí? Rád ti poskytnu i další informace.

// vystavil prochpra @ 13:45 Komentáře: 0