28. října 2025

Chalupáři pospolu


 
Nedávno mi jedna naše chalupářka poslala společnou fotografii, prý z roku 2010. Je na ní téměř kompletně naše chalupářská společnost z vesnic Trávník a Naděje u severočeského Cvikova. Bohužel přicházíme do let, kdy všechno začíná bolet a na té fotce je několik našich chalupářů a chalupářek, kteří už dnes nejsou mezi námi. 

Je však hezké si nad tou fotografií zavzpomínat na desítky let našeho kamarádství. Nedávno jsme vzpomínali na nejvzdálenější zážitky. Byly to šiškové války v lese pod zříceninou Milštejn na úbočí Suchého vrchu. Asi poslední z z´těchto válek se konala v r. 1964. Na fotografii je slavnostní nástup před akcí. 

Pak proběhla řada svateb, rodily se děti a tak „usedlí“ rodiče přešli na jiné zábavy. Několikrát se konaly sportovní olympiády na louce, kde se stýkají katastry Trávníka a Naděje. Dnes by nám to přísná majitelka louky asi nedovolila. Ale tehdy tam probíhaly běhy v pytlích, vrhy koulí a oštěpem (tehdy si při rozmachu jeden náš kamarád propíchl koncem oštěpu tenisku). Na té louce se pravidelně hrál i fotbal. Jeden dnešní sedmdesátník nedávno vzpomínal, jak jako chlapeček hře přihlížel a jakou měl radost, když nám mohl podat zakutálený míč. 

Následně jsme si za zrušenou kapličkou v Naději udělali kurt, kde se hrál tenis, volejbal nebo nohejbal. Na přilehlém trávníku měly naše ženušky kočárky s dětmi a fandily nám.

Další dvě společné akce se provozovaly po desítky let (teď už pánům chalupářům tak dobře nohy neslouží. Byly to – velikonoční koleda s obcházením chalup a prozpěvováním chalupářkám (ty se odvděčovaly rundou frťánků) a novoroční společné výšlapy na zříceninu Milštejn, kde se pekly buřty a vařil grog.

V pozdějším věku ještě přibyl podzimní či dokonce zimní pochod důchodců, ze začátku skutečně pochod (třeba z Trávníku přes Sloup do Nového Boru), později se pochod prokládal přesuny autobusem mezi místními hospodami. 

Když prvním z nás bylo čtyřicet, zavedla se zvyklost společné letní oslavy kulatin. U několika chalup je ohniště, lavice a plastová křesílka na posezení a tak se vždy dohodlo, kde se některou letní sobotu sejdeme. Oslavenec koupil sud piva a nějaké to víno pro chalupářky a hosté se se složili na dar. Tato zvyklost se zachovává dodnes, takže i o letošním létě jsme slavili nějaké ty osmdesátiny a dokonce pětaosmdesátiny. Povedlo se, bylo slušné počasí (dokonce letos nám počasí tak přálo, že deset minut před začátkem naší sešlostí přestalo pršet). 

S koncem října se chalupářští důchodci vracejí do Prahy a jen asi pět rodin chalupářů zde žije trvale. Nedávno jsme při rekapitulaci, kdo z kterého konce Prahy je, zjistili, že Trávník a Naděje by mohly patřit pod Prahu 7, protože skoro tří desítky zdejších chalupářů žijí nebo aspoň žili na Letné a v Holešovicích.  

A někteří z ás se usadili před lety až v Kanadě. Jarda z Vancouveru se právě dožívá 90 let. A kdysi si dokonce porovnával svou podobu  s exprezidentem Klausem. 

Tak nad obrázky zavzpomínejme a přejme si, aby nám to ještě pár let vydrželo. 



16. října 2025

Cesta zarůbaná

 Lidové přísloví­ říká, že občas platí i přísloví o marném volání.

Na tomto blogu jste si už vloni na jaře mohli přečíst, že se z ničeho nic vyká­cel lesík nad trávnickým Zámečkem i několik dalších informací o tom, jak se situace vyvíjela.

Při kácení těžkými stroji v únoru a březnu 2024 došlo k poškození obecní cesty pč. 1075, kterou řada chalupářů v horní čísti Trávníka používala k dojetí svými auty k chalupám. Navíc nám, co zmíněnou cestu lesem používáme, nebylo vůbec předem sděleno, že se bude konat kácení těžkými stroji a že ta cesta nebude tak měsíc použitelná. Správce tohoto lesa (lesní správa v České Lípě) nám po ukončení těžby sdělila, že odvoz pokácených kmenů, úklid a oprava cesty bude provedena do jednoho roku. Po roce na tom vykáceném kusu lesa stále zůstalo tak pět – deset procent kmenů (které už trouchnivějí), prostor zůstal neuklizen, stejně tak cesta nebyla upravena. Obrázky tohoto stavu tady na blogu byly.  

Náš Spolek chalupářů letos na jaře požádal o pomoc majitele obecní cesty, tedy Městský úřad ve Cvikově. Ten věc s lesy projednal a následně nám oznámil, že Lesy to slíbené splní „až bude dokončena okolní těžba kůrovcové kalamity“.

Uplynul další půlrok, blíží se zima a nepořádek v lese i neupravená cesta tu straší dál. Dokonce jeden místní chalupář, který právě provádí stavební úpravy své chalupy, ty nejhorší díry v cestě zasypal odpadem ze své stavby. Cestu přitom používají i těžké nákladní vozy firmy, která má s městem Cvikov smlouvu o odvozu odpadu (trvale bydlící mají právo na odvoz od svých chalup). Ovšem zvláště nákladní vůz pro sběr plastového odpadu není žádný drobeček, takže tu poškozenou cestu dále zatěžuje. V horním Trávníku je ovšem několik trvale bydlících, ke kterým vede jen slepá obecní cesta, kde se ten sběrný vůz neotočí, a tak bylo zvoleno pro odvoz jen jedno sběrné místo, kam ti místní musí dovézt své popelnice a bohužel je to právě místo dostupné po zmíněné obecní cestě.

A tak, babo, raď! Chápeme, že město Cvikov musí přednostně udržovat komunikace ve městě, kde bydlí mnohem více obyvatel. Proto jsme vděční, že nám zajistili nový povrch na asi tři obecní cesty v Trávníku a Naději, ovšem opravu zmíněné cesty pč. 1075 by hradil viník jejího poničení, tedy Lesy ČR a na zastupitelstvo města Cvikova by dolehl jen nátlak na Lesy ČR, aby to zajistily.

O úklidu lesíku nad Zámečkem se nezmiňuji, protože to je záležitost Lesů ČR, nikoliv nás chalupářů. I když se lze zmínit, že kácení vloni trvalo snad měsíc, po který se na té problémové cestě pohybovaly těžařské těžké stroje, takže byla pro tam bydlící nepoužitelná a nikdo na to předem neinformoval.

Dočkáme se, nebo jsme jen hlas volajícího na poušti?


8. října 2025

Let balonem

 Naši chalupáři Radka a Venda  se nedávno proletěli balonem (že by to už nebyli chalupáři ale balonáři?) ! Zážitek to prý byl vynikající.

Museli být už po šesté ráno na místě startu u Rovenska pod Troskami. Letěly dva balony, každý s profipilotem a asi pěti účastníky. Napřed museli pomoci při rozbalení dovezených balonů, pak se balon přifukoval nejdříve jen vzduchem. Po částečném naplnění se pokračovalo vháněním ohřátého vzduchu, aby se balon zvedl ze země. 

Let trval asi hodinu a uletěli 13 km ve výšce mezi 100 a 200 metry. Protože bylo brzké ráno, byla pod nimi nejdříve mlha, ale ta se za nějakou dobu rozpustila a měli krásné výhledy. Lety balonem se konají buď brzo ráno nebo večer. 

Přistání proběhlo velice jemně (vzpomenete si na let balonem ve filmu Vratné láhve?). Zajímavé bylo, že balon byl na přistání naveden tak, aby byl jeho koš těsně nad zemí, ale nedosedl. Pak jedna členka posádky vyskočila na zem a popostrkovala rukama balonový koš, aby se balon dostal blíž k silničce, kam za chvíli dorazil doprovodný vůz. Posádka pomohla balon vypustit a složit ho.  Následně se spolu s naloženým balonem a košem vrátili tím vozem na místo startu, kde měli svá auta, kterými na sraz přijeli.

Nezkusíte si to někdy taky? Prý ta balonová firma pořádá lety asi padesátkrát za rok (podle počasí – nyní to prý také bylo o 14 dní odložené oproti plánu). Cena je podle provozovatele (těch je u nás několik) od 3 do 6 tisíc. Bohužel se létá z bezpečnostních důvodů spíše v rovinách s málo lesy, tak nad našimi chalupami asi balon neuvidíme.  





30. září 2025

Vzpomínka na hraničáře

 Už řadu let se k výročí Mnichovského diktátu koná na našich hranicích vzpomínkové setkání, které organizuje Legionářská obec. Letos se konala vzpomínka ve dvou částech – v pátek byla v Krompachu přednáška a v sobotu se konalo setkání na hranici u pomníčku na paměť obránců hranic. \nedávno jsem tady uveřejnil pozvánku na letošní akci.

Na velice zajímavé přednášce (včetně promítání dokumentů a fotografií) jsme se dozvěděli, že po vzniku naší republiky v r. 1918 přešla právě řada vracejících se legionářů do finanční stráže našich hranic. Prvním jejich úkolem bylo zabránit pašování. Po nástupu Hitlera k moci se aktivizovali jeho stoupenci v Sudetech, zvláště pak v roce 1938, kdy někteří Němci v našem pohraničí - tajně v Německu vyzbrojení tak zvaní ordneři - začali útočit na české obyvatele a úřady. Tehdy byly jednotky naší armády, policie a finanční stráže (celníků) spojeny do tzv. Stráže obrany státu (SOS). 

A právě ve dnech ještě před odstoupením našeho pohraničí Německu (nařízeného nám Mnichovskou smlouvou) byla ve srážkách s těmito ordnery zabita řada našich hraničářů. V našem kraji to připomíná pomníček nad Dolní Světlou u bývalé celnice v místě, nazývaném Wache. Zde nejprve vyzbrojení ordneři obsadili naši celnici. Vytlačeni za hranice byli až v noci po příchodu jednotky SOS z Mařenic. 

Slyšeli jsme tedy celou historii ochrany našich hranic od zániku Rakouska-Uherska a vzniku ČSR až po poválečné vytvoření Sboru národní bezpečnost

a Pohraničního vojska. Zajímavostí byla i informace o osudu pomníku TGM na náměstíčku v Krompachu, který byl dvakrát obnoven - po německé okupaci a po pádu komunistů. 

Připojím sem ještě i informaci, kterou jsem se kdysi dozvěděl od svého otce. Ten byl v r. 1919 členem komise našeho Ministerstva zahraničí, která ve Vídni přebírala archivní dokumenty z historie českého státu. Otec mi vyprávěl, že v jednom dokumentu z císařského archivu našli zmínku, že Karlu Havlíčkovi Borovskému byl při jeho vypovězení do Brixenu (nyní italské Bressanone) podstrkován jed. Je skutečností, že Borovský brzy po svém návratu z Brixenu zemřel. Na doložení této informace mi tehdy ukázal lístek, napsaný vedoucím zmíněné komise archivářem Dr. Malotou, kde mému otci napsal, že dostal pokyn, aby se o tomto dokumentu důsledně mlčelo (snad aby se nezkomplikovaly počínající vztahy s tehdy novou Rakouskou republikou). Bohužel v pozůstalosti po mém otci jsem zmíněný lístek už nenašel (matka písemnosti s výjimkou fotografií vyhodila), takže se ta věc už asi nedá dokázat. Ale jako o bohužel už nedoložené zajímavosti se o tom zmiňuji tady...

O tom přebírání archivů se více můžete dozvědět na

https://www.nacr.cz/wp-content/uploads/2024/06/PH_16_2008_Spiritova.pdf

 

Jinak se nám chalupářům už projevuje podzim, ochladilo se, topí se a někteří už ani na víkend na svou chalupu nedorazí.



22. září 2025

Internet a naše okolí

 Začíná podzim, večery se prodlužují a tak je více času zasednout k počítači. Proto bych chtěl své čtenáře dnes upozornit na některé internetové stránky, které popisují naše okolí.

Hlavním zdrojem informací je web stránka Lužické hory

http://www.luzicke-hory.cz/

Samozřejmě významné jsou i stránky Chráněné krajinné oblasti Lužické hory

https://luzickehory.aopk.gov.cz/homepage

Fotografie z našeho okolí najdete na

https://www.okoliliberce.cz/l/travnik/

Dalším důležitým informačním zdrojem jsou stránky městského úřadu Cvikov

https://www.cvikov.cz/

Je možno si i do telefonu uložit i stránku CVIKOV z aplikace MUNIPOLIS, kde se pak automaticky obratem dozvíte důležité informace jako jsou termíny vypnutí elektrického proudu, data svozu odpadu a podobně.

Náš Osadní výbor má facebookové stránky

https://www.facebook.com/p/Osadn%C3%AD-v%C3%BDbor-Tr%C3%A1vn%C3%ADk-Nad%C4%9Bje-100070117008813/?refsrc=deprecated&_rdr

ovšem informace tam jsou dosti zastaralé.

Spolek chalupářů z Trávníka a Naděje má své stránky

https://travniknadeje.estranky.cz/

I sousední obce mají své stránky

https://www.obecmarenice.cz/

https://www.obec-krompach.cz/

https://spk-krompach.wbs.cz/Krompasske-rozhledy---obcasnik-SpK.html

https://www.kunraticeucvikova.eu/

Na známé web stránce WIKIPEDIA jsou informace o našich vesničkách Trávníku i Naděje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tr%C3%A1vn%C3%ADk_(Cvikov)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nad%C4%9Bje_(Cvikov)

Zajímavá je stránka

https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1947-123

kde je v roce 1947 vládní vyhláškou přejmenován původní sudetský Glasert na Trávník.

Naši němečtí sousedé jsou zdatní turisté a tak najdete německé stránky s fotografiemi z našeho okolí

https://blog.lutzes-welt.de/?p=12728

https://oberlausitznordboehmen.blogspot.com/2015/04/rund-um-hoffnung-im-lausitzer-gebirge.html

https://oberlausitznordboehmen.blogspot.com/2020/04/vom-hain-nach-glasert-und-auf-den.html

https://wincontact32naturwunder.blogspot.com/2022/03/wanderung-von-antonienthal-uber.html

Výlet vlakem z Děčína do Rumburku je popsán na web stránce

https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/vylet-vlakem-narodni-park-ceske-svycarsko-ceskosaske-svycarsko-ceske-drahy.A211103_143517_po-cesku_hig

O lesní přehradě v Naději se dozvíte na stránce

https://www.poh.cz/vodni-dilo-nadeje/d-2611

Informace o říčkách, potocích a rybnících v našem okolí najdete na

https://dpp.cvikov.cz/dPP/pdf/hydrolog_data.pdf

Podmínky pro stavby a přestavby našich chalup jsou souhrnně uvedeny na

http://www.luzicke-hory.cz/chko/doc/stav_pozadavky.pdf

Situaci po deštích zjistíte na stránce

https://hydro.chmi.cz/hppsoldv/hpps_prfdyn.php?seq=20650888

kde je informace o stavu vody na cvikovském Boberském potoce.

No a samozřejmě je tu i můj blog, který běží už od roku 2007:

http://prochpra-travnik.blogspot.com/

Lužické hory jsou dodne protkány pásem pevnůstek z let 1935 - 1938. I o nich se hofně dozvíte na

http://www.luzicke-hory.cz/historie/index.php?pg=clopevc 

A neměl bych zapomenout na vojenské muzeum hned vedle nás v Heřmncích 

https://genus.cz/vice-temat/styl/vypada-to-jako-raketova-zakladna-ale-neni-v-hermanicich-v-podjestedi-bez-velke-publicity-roste-jedno-z-nasich-nejvetsich-a-nejlepsich-muzei-vojenske-historie-n674463.htm


Doufám, že některé z uvedených web stránek okouknete a upoutají vás k opakovanému navštívení.




 


14. září 2025

Vzpomínka na náš kraj v roce 1938

 Dnes zařazuji pozvánku na pravidelný sraz na hranicích na uctění památky obránců našich hranic z r. 1938, který organizuje Čs. obec legionářská.

Následuje text a obrázek jejich pozvánky.

 I v letošním roce pořádá Jednota Československé obce legionářské z Mladé Boleslavi spolu s dalšími spolky a organizacemi již tradiční vzpomínku na příslušníky finanční stráže a Stráže obrany státu, kteří v roce 1938 bránili hranice naší republiky. Každoroční vzpomínky se účastní mimo jiné zástupci Parlamentu ČR, zástupci státní správy i místní samosprávy, váleční veteráni a také rodinní příslušníci ochránců našich hranic z roku 1938.

Vzpomínková akce bude mít letos dvě části. První část se odehraje již v pátek 26. září v Krompachu. Na místním hřbitově nejprve v 17. hodin společně odhalíme opravený hrob vrchního respicenta finanční stráže Vincence Petříka, který zde zemřel ve službě v červenci 1945. Následně od 18 hodin proběhne na obecním úřadě přednáška o historii finanční stráže se zaměřením na oblast Lužických hor.

Druhá část vzpomínkové akce se uskuteční v sobotu 27. září a bude mít tradiční podobu, obdobně jako v minulých letech. Nejprve se sejdeme na parkovišti u chaty Luž v Horní Světlé odkud v 10 hodin podnikneme společný výstup na vrchol Luže. Výstupu se zúčastní dobově odění příslušníci četnictva, policie, finanční stráže a armády. V rámci společného výstupu bude podán i historický výklad, který většinou přechází ve velmi zajímavou diskusi.

Druhá část programu začne ve 14 hodin u pomníku hraničářů na hraničním přechodu Dolní Světlá–Waltersdorf. Vzpomínkovým aktem za účasti Armády, Policie a Celní správy České republiky bude připomenut statečný boj našich otců a dědů za demokracii a svobodu.

Pietní akt se koná u pomníku, který byl odhalen v roce 2003 a který připomíná příslušníky Stráže obrany státu a jejich odhodlání a bránit svobodné Československo. Zcela konkrétně pomník připomíná boj o celní úřad, který se na tomto místě odehrál v září roku 1938.

Přijďte i Vy, těšíme se na Vás.


 

 


9. září 2025

Září – začíná škola a končí chalupářské léto

 Léto v naší končině bylo letos proměnlivé, červenec byl chladnější a ačkoliv zapršelo, celkově je sucho. Je to vidět i na Trávnickém potoce, který je jen malým pramínkem. Sezóna hub tady bývá na konci srpna a začáku září, ale letos plné košíky moc nejsou.

V létě proběhlo několik oslav chalupářských kulatin se sudem piva a různými laskominami. Nejlepší byly ty, kde působil s místními chalupáři rodinně spřízněný kytarista Petr z Nového Boru, kdy jsme si mohli zazpívat od lidovek přes trampskou lyriku až po Suchého písničky. 

O schůzi chalupářského spolku jsem se tu již zmiňoval. Na jejich web stránce se o schůzi dozvíte více podrobností včetně fotografií.

Teď jsme tu měli jednu novinku. Počínaje jarem bylo zvykem zajet v pátek autobusem do Mařenic a zpět. Tam jsme dvě hodinky v družném kruhu probírali, co je nového. V srpnu jsme zjistili, že se v blízkém Krompachu znovu otevřela před řadou let vyhořelá hospoda za kostelem. 

Obnovená restaurace má název Pivovar Krompach, protože se tam skutečně připravuje i vaření piva. Tak jsme si tam objednali stůl a vyrazili tam. Autobusem je to dostupné i pro ty z nás, co chodí jen s holemi. Sešlo se nás čtrnáct, popili pivo (plzeňské či Kozla) a naše chalupářky si daly kafe a vínečko. Někteří z nás si dali i večeři. Celkově jsme byli jak s prostředím, obsluhou i konzumací velmi spokojení a tak tam zase některý pátek vyrazíme. 

Dětem už začala škola, jen vysokoškoláci mají ještě měsíc k dobru. Takže kromě důchodců (někteří tu už žijí na chalupách natrvalo, jiní obvykle vydrží do konce října) tedy řada chalupářů bude dojíždět jen na víkendy. Takže je tu větší poklid. Stále se ale trousí turisti po přeložce turistické značkované cesty z Mařenic na Cvikov. Stavba „velkochalupy“ na kraji Naděje je stále pozastavená, přestavba chalupy a garáže v horním Trávníku pokračuje a sousedé se těší na poklid po jejím dokončení. Ovšem měli jsme v Trávníku další atrakci. U silnice se chystá další novostavba a tak tu dva dni pracovaly stroje na podkopu silnice, aby bylo možno pod ní protáhnout elektrické vedení na parcelu, kde se zřejmě bude stavět. Asi tam bude i přípojka vodovodního řádu. 

Před několika lety zakoupila chalupu v Naději známá televizní moderátorka pořadu Kalendarium. Pro ni to byl návrat do mládí, kdy sem jezdila na chalupu své spolužačky. Nyní tady trávila volné chvíle se svým manželem režisérem. Teď jsme se dozvěděli smutnou zprávu, že zemřel.

Asi jsem ještě nezmínil změnu v domečku na zastávce autobusů v Trávníku. Vloni tam někdo umístil policový regál a postupem času do něj místní donesli haldu knížek. Je možno si je půjčovat nebo vyměnit za jiné. Stejným způsobem se v Praze využívají zrušené telefonní budky.

A ještě jedna informace z okolí. Město Cvikov má problémy s lékaři. V současnosti tam pracuje jediná praktická lékařka v náhradních prostorách u náměstí. V plánované přestavbě náměstí se proto počítá i s ordinacemi a byty pro lékaře, ale ta výstavba ještě není finančně zajištěná. Původní cvikovský praktický lékař má v Krompachu otevřenou léčebnu včetně rehabilitačního centra a restaurace. Vzniklo to z bývalé pily u silničky do Heřmanic. Informace najdete na webu (JM Clinic). 

Snad nám po proměnlivém letním počasí přinese září tak zvané Indiánské léto. Takže: Mějte slunce v duši! 




1. září 2025

Lužické hory - propagace a skutečnost

Na jedněch regionálních web stránkách jsem našel soupis 10 důvodů, proč navštívit Lužické hory. Tady jsou i s komentářem: 


1. Panenská příroda bez většího náporu turistů. Krásné lesy, stráně a romantické louky i údolí se zurčícími potůčky.

My, místní, ať trvale nebo přechodně, jsme spíše spokojeni, že se tu větší nápor turistů nekoná. Přes Trávník byla nedávno změněna trasa turistické značky z Mařenic do Cvikova (a doplněna její odbočka na Milštejn). Jen málokteří z turistů,když jdou kolem našich plotů, pozdraví, což za mého mládí byla na turistických výšlapech zvyklost. Poklábosili jsme s vesničany a občas jsme dostali i jablíčka na cestu.

 2. Zajímavá historie kraje se sklářskou tradicí jako je Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou, Nový Bor nebo Kamenický Šenov.

Na křižovatce cest z Milštejnu do Cvikova a cesty z Trávníka přes Trávnický vrch jsou viditelné zbytky po těžení dřeva a písku pro sklářské hutě ze středověku.

 3. Ledová jeskyně je jedním z nejkrásnějších klenotů naší země.

Bohužel během posledních let se změnilo klima a v jeskyni už souvislá vrstva ledu do léta nevydrží. V září se u jeskyně koná Noc netopýrů, ale také se už stalo, že účastníci viděli jen jednoho netopýra, kterého si pořadatelé přinesli v kleci.

 4. Romantická místa, vyhlídky a rozhledny jako jsou vesničky Krompach, Mařenice a rozhledna Jedlová.

Připomněl bych přehradu Naděje a skalní náhony zaniklých mlýnů a hamrů třeba v Antonínově údolí. Krásná vyhlídka byla ze skalní věže zříceniny Milštejn, ovšem přístup usnadňoval žebřík, který podlehl zubu času.

 5. Středověké tajemné hrady a hrádky, kde sídlili loupeživí rytíři – Sloup v Čechách, Tolštejn nebo Chřibský hrádek.

Škoda, že se kvůli lomu na mlýnské kameny nezachovalo z hradu Milštejna víc než polozbořená zeď. Nedávno vyšla i detektivka, která se odehrává ve středověku na Milštajně, ale autorka ho popsala jako veliký hrad, ve skutečnosti tam přebývaly snad jen dvě desítky žoldnéřů, kteří hlídali přeshraniční stezku před lapky.

 6. Výborné zázemí pro turisty s velkým výběrem ubytování i stravování. V městečkách jsou informační centra, kde Vám dobře poradí.

V naší blízkosti toto moc neplatí, v Trávníku zanikly penziony jak Na Zámečku tak i penzion U Naděje z bývalé trávnické školy. Na Hamru též skončil docela prosperující hostinec Pod přehradou (díky poloze na turistické značce a cyklistické stezce). V Mařenicích byly před 20 lety čtyři hostince, dnes zbyly jen dva. V Dolní Světlé zanikl pouze hostinec Celnice, zato k restauraci Maxmilian (dříve penzion Dvořák) přibyly hostince U nás a Windows. Na Horní Světlé zanikl hostinec Na vyhlídce a přibyl hostinec Na hřebenovce. Nově byla železniční stanice Jedlová změněna na ubytovnu s hostincem.

 7. Skvělé možnosti turistiky a cyklistiky, v sousedním Českém Švýcarsku navíc také horolezectví. Rozvíjí se také jízda na koni přes romantická údolí Lužických hor.

U Hřenska je pro začínající horolezce skalní cesta FERRATA, v naší blízkosti je rezort Malevil s možnostmi jízdy na koních i dalších druhů sportování. U Rumburka je zase unikátní míčový golf. Ferrata je i těsně za našimi hranicemi v Jonsdorfu na Nonnefelsen.

 8. V zimě dostatek tras pro běžkaře a několik kvalitních lyžařských areálů bez zbytečných front. Lyžujte takřka za hubičku!

Vzhledem ke zhoršeným sněhovým podmínkám zanikl před pár lety nám nejbližší lyžařský areál v Horní Světlé, takže dnes se dojíždí na Jedlovou nebo až na Ještěd. Pro běžkaře udržuje město Cvikov několik tras, které projíždí stroj na vytvoření stopy pro lyže. Jen musí napadnout sníh.

 9. Navštivte sousední Německo s historickým rázovitým krajem Lužice. V německém Oybinu je skalní hrad z dob Karla IV. a zachovalé hrázděné domy.

Česko-německou spolupráci dokladuje i tradiční květnové vystoupení našich pěveckých sborů (pražského ČVUT a sborů z Nového Boru) vždy odpoledne v kostele německého Jonsdorfu a navečer v kostele v krompachu.

 10. Udělejte něco pro své zdraví. A přijeďte si odpočinout a načerpat energii do pohádkového kraje Lužických hor.

Ano, je tu hezky, ale turistický Václavák bychom tu nechtěli.








17. srpna 2025

Schůze chalupářů konala se

 

ne na mezi, ale přece jen pod širým nebem – v předzahrádce rekreačního střediska firmy JABLOTRON (dříve penzionu U Naděje a ještě dříve místní školy). Sešla se asi polovina členů Spolku Trávník – Naděje, což zase tak dobrou naší vizitkou není, pokud se na pivní oslavě dožité osmdesátky našeho člena sejde až přes 40 slavících. 

Ale zajímavější jsou informace ze schůze, které se tedy pokusím publikovat bez zdržení. Zástupci našeho střediskového městečka Cvikov v čele s panem starostou (dále přišli i zástupci odboru životního prostředí, Služeb města a městské policie). Byli jsme informováni o nákladech na úpravu komunikací, o připravované přestavbě cvikovského náměstí, o zajištění zdravotnických služeb a o zajišťování svozu odpadu. Významnou informací ve spojení s nedávným celostátním zákazem pálení listí a trávy bylo sdělení, že je možno tento odpad po domluvě s SMC vyvážet do deponie Služeb města u silnice na Jablonné (kousek za objektem supermarketu Penny). Byli jsme informováni, že loňské úpravy povrchu několika cest v Trávníku a Naději jsou nadále v uspokojivém stavu (nedávno byla provedena i jejich záruční kontrola a menší opravy). Letos má dojít na úpravu povrchu další cesty. Diskutován byl i odvoz odpadu. Trvale bydlící mají nárok na odvoz přímo od jejich chalup, rekreanti mají k dispozici tři sběrná místa. Na připomínku, že bohužel při odvozu trpí cesty k jejich chalupám, nám bylo sd­ěleno, že k dispozici jsou i malá sběrná vozidla, jejich nasazení by tedy mělo být pro některé lokality zajištěno. 

V další části schůze bylo schváleno ukončení funkce člena Rady Spolku pana Rutara a byl za něj do rady kooptován ing. Hurt z Trávníka. Předseda spolku oznámil ­ svůj záměr v příštím roce s ohledem na své stáří končit ve funci předsedy Spolku. Bylo odsouhlaseno, že letos nebudou vybírány členské příspěvky, neboť stav pokladny Spolku je dostatečný. Do majetku Spolku byla zakoupena motorová pilka na tyči, určená k odřezávání větví až ve výšce kolem 3 m. V majetku Spolku je další vybaveni k zapůjčování členům (lešení, mulčovací drtič větví, vertikutátor nebo sada kominického vybavení).


10. srpna 2025

Po červenci srpenec

Červenec u nás nebyl teplotně nic moc, spíš občas sprchlo. Srpen se zatím zdá být teplejší a u nás trávnicko-nadějských chalupářů i nabitější na události.

Především se 16. srpna bude konat výroční schůze našeho Spolku za účasti představitelů „vesničky střediskové“ Cvikova včetně pana starosty. Na schůzi jsou zváni i nečlenové spolku, kteří mají zájem o dění kolem nás.  

­K plusům patří loňské opravy několika místních obecních cest, které přežily zimu i letos slabší deště. Dokonce firma, která je vloni novým způsobem pokryla štěrko-asfaltovou vrstvou, před týdnem provedla záruční opravy na několika místech, kde došlo k poškozením (vymletí položené vrstvy). Dokonce je příslib, že se letos stejným způsobem opraví i další cesta v dolním Trávníku. 

Ovšem kolem cest je možno stále diskutovat. Po několika letech vloni i letos SMC provedlo prosekání cesty přes Slepičárnu, bylo to provedeno strojně rasantně a tak na řadě míst máme místo vyrvané trávy jen holou hlínu, která se při dešti stává blátem. Na tuto cestu, kterou používají jen pěší, by bylo výhodnější použít jen projití tam a zpátky se strunovkou či křovinořezem.

Druhý problém k diskusi je odvoz odpadu. Ti trvale bydlící platí za odvoz víc než chalupáři – rekreanti a tak mají nárok na odvoz popelnic od svých domů. Jenže! Ty sběrné vozy jsou mnohem mohutnější než osobní auta chalupářů a tak ty přístupové cest\ víc trpí. No a protože i takový trvale bydlící chalupář má skoro jistě osobní auto na nákupy, bylo by možná pro obec úspornější, kdyby těm trvale bydlícím snížila poplatek a požádala je, aby při jejich cestách za nákupy odvezli svůj odpad do centrálních míst s kontejněry. Ty travnaté cesty k chalupám by tolik netrpěly.


Na facebookové stránce CVIKOV V OBRAZECH je příspěvek s fotkou neutěšeného stavu vykáceného lesíka u trávnického Zámečku a to po roce a půl od těžby. Větší část pokácených kmenů byla sice odvezena, ale část prohnilých (!) kmenu tam zůstala spolu s odvětvením a už prorůstá s novým náletem. Už jsem tu zmiňoval, že jeden místní chalupář si část slabších pokácených kmenů odkoupil a ten prostor uklidil (větve jsou srovnány do několika hromad). Bohužel se tak nestalo po celém vykáceném prostoru. Na zmíněných stránkách k tomu proběhla diskuse čtenářů a jeden z nich argumentoval, že pokácené dřevo si už odkoupil nějaký „soukromník“, takže o nic nejde a je jen na něm, kdy prostor uklidí. Máme zde mezi chalupáři řadu právníků a ti by jistě potvrdili, že ve smlouvách je důležitý i termín plnění. K tomu jen podotknutí, že jsme vloni komunikovali s odpovědným pracovníkem Lesů ČR, který nám sdělil, že cesta lesem, značně poškozená při těžbě, bude po odvozu dřeva opravena (a to se prý stane do roka). Kozinovi to vyšlo, nám ne. 

No a pak se tady i staví. Novovelkostavba na kraji Naděje byla po námitkách, že se nestaví podle schváleného projektu, vloni pozastavena, byla zakonzervována a údajně stále rozhodnutí o pokračování je na krajské úrovni. Prý stavebník přislíbil změny, aby byly připomínky respektovány. Uvidíme.

Kromě toho pokračuje stavba nové garáže a úpravy jedné chalupy (zateplení, nové podlahy s vestavěným topením) v horním Trávníku. Nově byla zhotovena elektrická přípojka pod silnicí Cvikov – Mařenice a zřízena tam „kaplička“ s elektrickou přípojkou, protože tam se má také na zbořeništi stavět nové chalupa. Hovoří se i o projektu stavby nové chalupy u cesty přes Slepičárnu, na místě, kde – jak vzpomínají pováleční pamětníci – stála tzv.  Bártova chalupa. Velmi pomalu už od loňska probíhá přestavba jedné  chalupy proti zrušené kapličce v Naději.

Takže – pořád se něco děje.



22. července 2025

Chalupaření

Chalupaření v naší zemi vzniklo až po druhé světové válce. Za první republiky se trampovalo, turistovalo a kolem měst vznikly chatové osady. Ovšem po vysídlení Němců z našeho pohraničí - tedy Sudet, které nám v r. 1938 s požehnáním ostudné Mnichovské smlouvy (o nás bez nás) Hitler sebral, zůstaly celé vesnice prázdné. Už v r. 1945 a 1946 se konaly akce, aby se pohraničí osídlilo. Stěhovaly se sem rodiny bývalých bezzemků, kteří pracovali v zemědělství u bohatších sedláků, ale vlastní půdu neměli.

Také naše dvě vesnice Trávník (ještě za první republiky se jmenoval Glasert) a Naděje (ta se jen přejmenovala překladem z německého názvu Hoffnung) se osazovaly. Když se podíváme do záznamů v okresním archivu v České Lípě zjistíme, že se sem stěhovaly celé rody jak dokladují stejná příjmení nových majitelů. Ze začátku byla snaha zde udržet zemědělství (po r. 1948 vzniklo i JZD, které se ale po pár letech přetvořilo na Státní statek Cvikov). Zaměstnanost se udržela i rozvojem několika továren ve Cvikově (strojírenství, textil a sklárny v Novém Boru).

Ovšem ještě stále tu zůstávaly neobydlené chalupy. V našem kraji to byl zvláštní typ - tak zvané podstávkové chalupy. A tak vznikl nápad na jejich využití k rekreaci. Vyloženě se v našem případě jednalo o akci mezi pražskými umělci, architekty a právníky. Nejprve se některé velké chalupy (jedna se tehdy nazývala Brabčárna) pronajímaly na léto, ale postupně si za pár stovek korun mohli prázdné chalupy pražské rodiny koupit. Jistě to bylo lepší využití než k jakému se přistoupilo v pohraniční Šumavě, kde v r. 1947 byly prázdné chalupy nacpány senem, které z opuštěných luk nasekaly a nasušily svazácké brigády. 

Od té doby v Trávníku a Naději žijí potomci tehdejších hudebníků (namátkou připomenu jména Tesařík, Šmejkal, Pergl, Stanislav …), výtvarníků (Rambousek, Hlinovský, Vokálek) nebo architektů (Moravec, Štádler). Někteří sice v dalších letech odešli, ale objevili se tu jiní jako třeba skladatel Fišer nebo lidé z České televize. Protože mnozí pováleční usedlíci odešli z těchto vesnic za prací do blízkých měst, řada chalup se následně kolem roku 1960 prodala jiným zájemcům z Prahy (tehdy se cena pohybovala pod deseti tisíci korunami). Zdejší chalupářské rodiny tehdy měly dospívající děti, které dnes ty chalupy jako důchodci stále obývají. Zajímavostí je, že jedna z chalup dnes patří dceři majitelky z padesátých let, primabalerině Národního divadla, která emigrovala do Austrálie, kde dnes žije i ta zmíněná dnešní majitelka, která ovšem poměrně často chalupu navštíví.

Chalupy noví majitelé dobře udržovali (je možno připomenout, že v r. 1959 byly vydány demoliční výměry na asi 60 neobsazených chalup). Pozemky, kde ty chalupy stály, jsou dnes v katastru vedeny jako zbořeniště a pokud někdo si chce dnes tady chalupu postavit, přednostně je mu doporučeno takové místo. Jen se ke stavbě musí vyjádřit i vedení Chráněné oblasti Lužické hory, kam naše krajina spadá, aby charakter stavby odpovídal místní tradiční výstavbě (zmíněné podstávkové chalupy). A tak nedávno došlo v Naději i k tomu, že stavebník nedodržel podmínky pro tuto naši oblast a stavba mu byla pozastavena. 

Zvláště po skončení socialistické éry se do našich chalup hodně investovalo, takže dnes se jejich cena pohybuje v miliónech korun a zájem o ně je.

No a ta zmíněná bývalá omladina drží stále pospolu (i když jsou to dnes sedmdesátnice a osmdesátníci). Je zde ustaven i jejich spolek, který se v mezích možností ve spolupráci se Zastupitelstvem města Cvikova snaží zajišťovat, aby platilo heslo Za Trávník a Naději krásnější.

 Jen bych chtěl vyzvat dnešní mladou generaci zdejších chalupářů, aby (i když dnes mohou jezdit za obzory) věnovali spolupráci zdejších chalupářů stejnou pozornost jako jejich rodiče a prarodiče. Není asi rozumné jen sedět u počítače. 


This page is powered by Blogger. Isn't yours?

Přihlášení k odběru Komentáře [Atom]