30. ledna 2017
Bez vody není života
V Trávníku
máme obecní vodovod. Podle datace na vodárničce v horní části Trávníka byl
vybudován v r. 1906. Je pravděpodobné, že část řádů je ještě z této doby
(dlouho se hovoří o únicích vody z původních řádů, čemuž by svědčily občas
se vyskytující pramínky vody v některých místech). Kdysi jsme platili za
vodu paušál, ale pokrok přinesl do chalup koupelny, splachovací záchody místu
suchých, takže už před řadou let nám u chalup nainstalovali vodoměry a vyměnili
šoupata. Cena vody stále stoupá, podle mých dokladů je minimálně dvojnásobná
než před lety. Vodu platíme akciové společnosti Severočeské vodovody a
kanalizace, která je součásti velkofirmy Veolia Voda (která vlastní asi
polovinu akcií a jejímž majitelem je francouzská akciová společnost VEOLIA
CENTRAL & EASTERN EUROPE). Na
loňském vyúčtování je uvedena cena bez DPH ve výši 42,78 Kč/m3. Od
1. ledna 2017 podle stránek SVaK zaplatí severočeští odběratelé vodné vy výši 43,46
Kč/m3 (rovněž bez DPH). Zisky
za prodej české vody tedy plynou do Francie, ale infrastrukturu většinou udržují
města a obce. VEOLIA jim platí za nájem ve výši odpisů, což na obnovu sítě
nestačí. Představte si situaci, že by tady například Hyundai postavil fabriku a
pak dostával 3-5 % a prodejci jeho aut 95-97 % zisku. Takto je to teď přitom
nastaveno v českém vodárenství.
V sousední
Naději společný vodovod nemají a jsou odkázáni na studny. Ovšem i toto přináší
starosti. Můžete si o tom přečíst ve článku na internetovém Neviditelném psu:
Jeden majitel
stařičké nepoužívané studny ji chtěl obnovit.
Když se (dobrák) obrátil na městský úřad a přiznal, že od stařičké
studny nemá žádné doklady, prohlásili ji za černou stavbu a že zahájí řízení o
jejím odstranění. Na argument, že jde o studnu existující před rokem 1955,
která spadá do kategorie tzv. historických studní, a podle zákona jsou
nepovolenými stavbami pouze studny vybudované od roku 1955, reagoval pracovník
úřadu poměrně vstřícně. Tohle samozřejmě ví, ale tvrzení, že jde o studnu
zbudovanou před rokem 1955, se musí náležitě prokázat. A jak to prý chcete udělat,
když ke studni není žádná dokumentace? Po delším dohadování stačilo čestné
prohlášení o stáří studny a její zakreslení do situačního plánu.
Takže poučení
pro chalupáře – buď o studni mlčte, nebo ji mějte zakreslenou. To se týká
starých studní, pokud byla studna vybudovaná po r. 1954, musí mít její soukromý
majitel povolení k odběru vody. Ještě že za odběr nemusí platit. Na
soukromý pozemek moc zahraničních vodomajitelů naštěstí nesahá.
24. ledna 2017
Není mapa jako mapa
Před pár
lety jsme obdivovali na mapách Google aplikaci Streetview. Už jsem tady o tom
psal. Ulicemi projíždí auto a pomocí kamer panorámuje okolí. To si pak
kliknutím na požadované místo na mapě prohlédnete na fotografii kolem dokola.
Tehdy jsme se mohli podívat, jak naše Olinka (emigrantka z roku 1968)
zamyká svůj dům ve Vancouveru (zrovna tehdy projelo filmovací auto).
Už docela
dlouho máme k dispozici i českou obdobu mapy.cz.
Postupně se
i na ní přidávaly další možnosti. Kromě přechodu na letecké zobrazení jsou na
mapě znázorněny autobusové zastávky (i s čísly linek MHD), restaurace,
obchody, benzinové stanice, servisy či turistické pozoruhodnosti (a nedávno přibyly
i kostely s uvedením, kdy se v nich koná mše … asi aby případní zloději
se do nich necpali při službách božích). A tato česká aplikace dnes zahrnuje i
další evropské státy.
Obdobou
googlovského Streetview je na českých mapách je aplikace Panorama. Server mapy.cz má
dnes flotilu aut s kamerovým systémem (obrázek) a postupně projíždí Českem
a filmuje projeté silnice a ulice (prý už je projeto 80% ulic ve městech). Psal
jsem zde, že projeli před časem i Trávníkem a mohli jsme se kouknout na okolí
silnice Cvikov – Mařenice. Vloni ovšem jejich auta projela i vedlejší cesty v Trávníku
či v Mařenicích (Nadeji jaksi vynechali – doufejme, že jen zatím …).
Když
si nastavíte mapu na Trávník, kliknete na
Panorama, tak zčervenají cesty, které jsou už projeté a nafilmované (viz
obrázek). Pak stačí najet kurzorem na červenou cestu (kurzor se změní na ruku s ukazováčkem)
a kliknete. Na pravé straně obrazovky se objeví pohled na dané místo. Opět
pomocí krzoru můžete foto otáčet kolem dokola, nahoru či dolů a prohlédnout si
detailně chalupy v daném místě (přiložený obrázek dokumentuje narané zobrazení).
Kromě toho
dovedou mapy.cz ve verzi pro chytré mobilní telefony sledovat
pomocí GPS funkce i kudy jdete a trasu najdete uloženou v paměti.
20. ledna 2017
Kdo to leze přes plot?
Vlastně jsem měl
napsat – co to leze přes plot. Přes plot
totiž sem tam lezou větve od sousedů! On takový živý plot po vysazení vypadá pohledně a
to trvá, když je pravidelně sestřihován
na rozumnou výšku. Ovšem když se ta péče zanedbá, tak živý plot najednou
vyběhne jednak do výšky a druhak do šířky.
V té
výšce se už nedá zastřihovat, neb případný postarší majitel na něj nedosáhne a
ani si do té výšky netroufne vylézt. A pro sousedy nastává problém. Větve prorůstají
plot a na podzim je na zahradě listí jak
nastláno. Můžeme vzít plotostřižnu a vrhnout se na přesahující větve? Nebudeme
s tím mít nějaký problém? Nebo máme nějakou možnost, jak souseda k ořezu
přinutit?
Nový
občanský zákoník zná i tento problém a řeší ho v ustanoveních
§ 1016 a 1017. Především je vlastník pozemku v případě, že kořeny nebo větve
stromu vyrostlého na sousedním pozemku přesahují na jeho pozemek, povinen
nejprve požádat souseda, aby kořeny nebo větve odstranil. Pokud to dotyčný v přiměřené době neučiní,
může to postižený učinit sám, ovšem šetrným
způsobem a ve vhodné roční době (většinou tedy v zimě ,ale třeba u habru
je to na jaře). Podmínkou je, že kořeny nebo větve přesahující na jeho pozemek
působí škodu (znal jsem případ, kdy kořen způsobil prasknutí podezdívky) nebo
jiné obtíže (nutnost úklidu spadaného listí). V případě, že vlastník pozemku
odstraní větve stromu, vyrostlého na sousedním pozemku, může s odřezanými
větvemi naložit podle svého uvážení.
Pokud se nejedná o větve stromů a
keřů, ale o rostliny, prorůstající plotem, může je vlastník pozemku odstranit
šetrným způsobem bez dalších omezení, tedy bez toho, aby byl před tím povinen
vyzvat souseda k jejich odstranění.
Pokud nemáme se sousedem korektní
vztahy, můžeme se obrátit i na soud. Podle § 1013 nového občanského zákoníku se
totiž vlastník pozemku musí zdržet všeho, co působí, že stín (ale také listí
nebo spadlé ovoce - společně lze vše označit jako imise) proniká na pozemek
jiného vlastníka v míře, nepřiměřené místním poměrům, a tedy podstatně
omezuje obvyklé užívání pozemku. Ovšem pro soud musí jít o prokazatelné omezení
v rámci místních zvyklostí (a samozřejmě soudní projednání něco stojí).
Takže je lépe se dohodnout.
10. ledna 2017
Zmrzlé pivo
Kamarád chalupář
nám napsal zprávu o pokusu, který provedl v současných mrazech – dal na balkon přes noc Kofolu v PET
láhvi a dva druhy piva ve skleněných láhvích. Kofola a jedno z piv nezamrzlo,
druhé pivo zmrzlo totálně. V noci bylo minus 8 oC. Značky piva
úmyslně neuvádím, abych nebyl obviněn z klamavé reklamy. O té značce, která
zmrzla, totiž autor pokusu zapochyboval.
U odborníků jsem našel fakta. Pivo je složeno z celé
řady látek, které při doporučené teplotě pro pití piva 5 až 10° C, jsou v
rovnováze. Změní-li se znatelně teplota piva, změní se i tato rovnováha a látky
na sebe vzájemně působí, což se projevuje změnou chuti i vzhledu piva.
Klesne-li teplota piva pod 1 oC, objeví se v pivu zákal, který se s dále
klesající teplotou zvětšuje. Klesne-li teplota do minusových hodnot, začne pivo
zamrzat. Je to dáno skutečností, že voda
zamrzne při 0 oC, ovšem líh až při minus 114 oC (!). Pro
koncentrace lihu s vodou se uvádí, že při 10 % příměsi lihu, směs zmrzne
už při minus 4 oC, pro 30 % obsah lihu je bod mrznutí minus 19 oC a dál to klesá (takže vodka vám v mrazáku nezmrzne celá, ale je v ní kus ledu z obsažené vody).
Není tedy divu, že při zmíněném pokusu pivo
zamrzlo, spíše je udivující, že jedna ze značek údajně nezamrzla.
Dále odborníci tvrdí, že pokud pivo nebylo mrazu
vystaveno dlouho, tak při pomalém rozmrzání zákal zmizí a jakost piva se
nezhorší. Při rychlém oteplení zmizí především pěnivost. Při delším vystavení
mrazu nepomůže ani pomalé rozmrzání a pivo se znehodnotí.
Takže pokud chce někdo pokusy s mrazem opakovat,
platí, že při mrazu mezi 5 až 10 oC pivo skutečně zamrzne. Experiment
s pomalým rozmrzáním bude spíše neprůkazný a pro zažívací ústrojí případných konzumentů riskantní . Holt to pivo ze
sedmého schodu je asi optimální.
2. ledna 2017
Vzhůru do nového roku
Oproti jiným rokům měli trávnicko-nadějští chalupáři letos
konec roku více rodinný. Bylo to dáno tím, že trávnická hospoda má zavřeno. Tak
to vypadalo trochu jako v tom vtipu, kdy se jeden vášnivý internetista
svěřoval kamarádovi: „Tak mi včera na půl hodiny vypadl internet. Šel jsem teda
do obýváku za naší rodinou. Musím říci, že jsou to docela milí lidé.“
Štědrý večer se slavil jen asi v pěti chalupách,
ostatní byli ještě v Praze a dorazili až po Vánocích. První sešlost byla
ve středu po svátcích na vepřových hodech v Mařenicích u Haskiho. Tam se domluvila organizace tradičního
Pochodu hospodami Lužických hor.
Ten se konal ve čtvrtek 29. Prosince. Sešlo se nás deset a odjeli jsme autobusem na
Krompach. Vyšlapali jsme kopeček na Valy a usadili se v restauraci Na hřebenovce jako asi jediní Češi.
Kolem nás bzučel německý hovor. Není
divu, po hodince chůze z Jonsdorfu se naši sousedé dobře najedí a napijí
za polovičku, co by je to stálo u nich. To,
že po sametové revoluci použil ministr Klaus tehdejší vekslácký kurz koruny
vůči marce, se zachovalo dodnes a proto jsou naše platy třetinové vůči německým
(a přes naše budovatelské úsilí se to snad nikdy nesrovná). No ale nešť.
Naobědvali jsme se a napili. Pak se vyrazilo k dalšímu postupnému cíli.
Zdravé jádro vyrazilo pěšky přes kopec a les, pár starců, prolezlých chorobami,
se do Dolní Světlé svezlo autobusem. Obě skupiny se kupodivu sešly a společně
došly do útulné hospůdky U nás. I
zde jsme byli obklopeni Němci. Po několika Svijanských a doplnění kalorií opět
zdravé jádro vyrazilo pěšky směrem k hospodě na Hamru. Starci zase použili
autobus a odjeli reprezentovat k Haskimu do Mařenic. Před sedmou večer obě skupiny dorazily do
svých chalup.
Silvestr se s jedinou výjimkou slavil v rodinných
kruzích s půlnoční kanonádou (těch 15 minut blýskání a bouchání přišlo
průměrně na tisícovku, ke zranění nedošlo).
Po novoročním obědě se nás sešlo méně než jindy tradičně na
Milštejně (viz obrázek -, ti nevzdálenější – Dadulovic rodina z Horní
Světlé- nezklamali a přišli, sláva jim).
U tří ohníčků se pekly buřty, vařil grog a povídalo se (už jsme
napočetli nejméně 4 sudy na prázdninové oslavy).
Taký byl tedy chalupářský přelom roku. Před svátky bylo v Trávníku asi 3 cm
sněhu, což vypadalo dostatečně malebně. Na Štěpána sníh slezl a na tradiční pochod
jsme měli dokonce modrou jak vymetenou oblohu. Pak ale padla mlha a až do Nového
roku jsme měli alespoň ojíněné stromy.
No a když skoro všichni odjeli do svých pražských obydlí, tak 2. ledna začalo chumelit a do odpoledne se to rozšířilo až do Prahy.
Tak ať máme v roce 2017 pevné zdraví a ať se nás drží
štěstí.
Přihlášení k odběru Příspěvky [Atom]